Happiness Machines 1

Před sto lety přišel Sigmund Freudlékař-neurolog, psycholog a zakladatel psychoanalýzy. Vytvořil psychoterapeutickou metodu založenou na volných asociacích pacienta, vytvoření přenosového vztahu s ním a na interpretaci jeho promluv, snů, přenosových emocí a odporu během terapie. More s novou teorií o lidské přirozenosti. Objevil, jak říkal, primitivní, sexuální a agresivní síly, ukryté hluboko uvnitř mysli všech lidských bytostí. Síly, které, pokud nejsou kontrolovány, vedou jedince a společnosti do chaosu a destrukce. Tato série je o tom, jak byly mocí Freudovy teorie zneužity k podrobení zkoušce a kontrole nebezpečného davu masové demokracie.

Ale srdcem příběhu není jen Sigmund Freudlékař-neurolog, psycholog a zakladatel psychoanalýzy. Vytvořil psychoterapeutickou metodu založenou na volných asociacích pacienta, vytvoření přenosového vztahu s ním a na interpretaci jeho promluv, snů, přenosových emocí a odporu během terapie. More, ale i jiní členové rodiny Freudů. Tato epizoda je o Freudově americkém synovci, Edwardu Bernaysoviamerický zakladatel moderních public relations. Je mu připisováno autorství změny paradigmatu „prodávání nikoli zboží, ale životního stylu,“ které se dá vysledovat až do 2. poloviny 20. let. Stal se též expertem na propagandu More. Bernaysamerický zakladatel moderních public relations. Je mu připisováno autorství změny paradigmatu „prodávání nikoli zboží, ale životního stylu,“ které se dá vysledovat až do 2. poloviny 20. let. Stal se též expertem na propagandu More je dnes skoro úplně neznámý, ale jeho vliv na 20. století byl téměř tak velký jako jeho strýce. Protože Bernaysamerický zakladatel moderních public relations. Je mu připisováno autorství změny paradigmatu „prodávání nikoli zboží, ale životního stylu,“ které se dá vysledovat až do 2. poloviny 20. let. Stal se též expertem na propagandu More byl prvním, kdo vzal Freudovu myšlenku o lidských bytostech a užil je k manipulaci mas.

Poprvé ukázal americkým korporacím, jak mohou přimět lidi chtít věci, které nepotřebují, propojením masivní výroby zboží s jejich nevědomými tužbami. Mimo to mohla přijít nový politický ideál umění kontroly mas. Uspokojováním hlubokých lidských sobeckých tužeb je učinit šťastné a tím povolné. To byl začátek nenasytného já, které dnes stalo ve světě dominantním.

Část první – Stroje na štěstí
Freudovy myšlenky o tom, jak lidská mysl funguje se stala akceptována částí společnosti. As have psychoanalytiky. Každý rok se koná ve velkém vídeňském paláci psychoterapeutický bál. Dr. Alfred Fritz, prezident World council for psychotherapy: „Je to psychoterapeutický bál. Psychoterapeutové přichází, někteří pokročilí pacienti pricházejí, někdejší pacienti přicházejí a mnozí další lidé – přátelé, ale také lidé z vídeňské společnosti, kteří rádi chodí na hezké, elegantní, příjemné plesy.“

Ale tak to vždy nebylo. Před sto lety byly Freudovy myšlenky nenáviděné vídeňskou společností. V té době byla Vídeň centrem rozsáhlého impéria ovládajícího střední Evropu. A pro mocnou vznešenost Habsburské (accord) nebyly Freudovy myšlenky pouze obtížné, ale velkolepá myšlenka testování a analyzování něčích hlubokých citů bylo hrozbou jejich absolutní kontroly.

Hraběnka Erzie Karolyi – Budapešť: „Vidíte ty lidi mít tu moc a samozřejmě nemůžete jen tak ukázat své zlovolné city, myslím tím, že prostě nemůžete. Víte, když jste byli nešťastní, představte si, například sedíte někde v přírodě, v kostele, jste hluboce nešťastná žena, nemohli jste jít do svého činu a plakat na jejím rameni, nemohli jste jít do své vesnice a naříkat nad svými pocity, bylo to jako prodej vás samých někomu, prostě jste nemohli.

Víte? Protože vás museli respektovat. Nyní samozřejmě Freudlékař-neurolog, psycholog a zakladatel psychoanalýzy. Vytvořil psychoterapeutickou metodu založenou na volných asociacích pacienta, vytvoření přenosového vztahu s ním a na interpretaci jeho promluv, snů, přenosových emocí a odporu během terapie. More tuto myšlenku prozkoumal, můžeme prozkoumat sebe, můžeme podrobit ostatní věci otázce – společnost, vše, co nás obklopuje, a to tehdy nebyla dobrá věc.“ – Proč ne? – Protože sebou ustanovené impérium by se v jisté míře podstatně dříve rozpadlo na kousky. Ale co vládce vyděsilo dokonce více, byla Freudova myšlenka, že uvnitř všech lidských bytostí jsou skryté nebezpečné instinktivní sklony.

Freudlékař-neurolog, psycholog a zakladatel psychoanalýzy. Vytvořil psychoterapeutickou metodu založenou na volných asociacích pacienta, vytvoření přenosového vztahu s ním a na interpretaci jeho promluv, snů, přenosových emocí a odporu během terapie. More vynalezl metodu, kterou nazval psychoanalýza. Analýzou snů a volných asociací odkryl silné sexuální a agresivní síly, pozůstatky naší zvířecí minulosti. City potlačené, protože jsou příliš nebezpečné. Dr. Ernest Jonesbritský (velšský) neurolog, psychoanalytik a oficiální Freudův životopisec. Byl prvním praktikujícím analytikem v Británii, a jako takový se stal šiřitelem psychoanalýzy v anglofonním světě. Vytvořil první překlady Freudových textů do angličtiny. V letech 1920-1930 byl prezidentem Mezinárodní psychoanalytické asociace. Jeho nejvýznamnějším teoretickým příspěvkem je zřejmě studie o noční můře (alptraum) z roku 1931. Věnoval též studii Shakespearově Hamletovi. Nejznámějším jeho dílem je třídílný životopis Sigmunda Freuda. More – Freudův spolupracovník: Freudlékař-neurolog, psycholog a zakladatel psychoanalýzy. Vytvořil psychoterapeutickou metodu založenou na volných asociacích pacienta, vytvoření přenosového vztahu s ním a na interpretaci jeho promluv, snů, přenosových emocí a odporu během terapie. More vymyslel metodu na objevování skrytých částí mysli, které jsou dnes neuvědomované, tyto části si vůbec neuvědomujeme.

Že v našich myslích existují bariéry, které zabraňují těmto skrytým a nežádoucím nevědomým nutkámím vynořit se. V roce 1914 rakousko-maďarské impérium přivedlo Evropu do války. Freudalékař-neurolog, psycholog a zakladatel psychoanalýzy. Vytvořil psychoterapeutickou metodu založenou na volných asociacích pacienta, vytvoření přenosového vztahu s ním a na interpretaci jeho promluv, snů, přenosových emocí a odporu během terapie. More se chopilo zděšení, viděl to jako otřesný důkaz potvrzující jeho závěry. Nejsmutnější věc, napsal, je ta, že to je přesně způsob, jakým jsme měli očekávat, že se lidé zachovají, podle našich znalostí psychoanalýzy.

Vlády rozpoutaly primitivní síly v lidských bytostech a nikdo, zdá se, nevěděl, jak je zastavit. Tehdy Edward Bernaysamerický zakladatel moderních public relations. Je mu připisováno autorství změny paradigmatu „prodávání nikoli zboží, ale životního stylu,“ které se dá vysledovat až do 2. poloviny 20. let. Stal se též expertem na propagandu More, Freudův mladý synovec, pracoval jako tiskový mluvčí v Americe. Jeho nejdůležitějším klientem byla světoznámá operní zpěvák Carusoitalský operní pěvec a jeden z nejlepších tenorů historie. Caruso byl také v prvních dvou desetiletích 20. století nejpopulárnější zpěvák jakéhokoliv žánru a byl také jedním z nejdůležitějších průkopníků nahrávání hudby. More, cestující po USA. Bernaysoviamerický zakladatel moderních public relations. Je mu připisováno autorství změny paradigmatu „prodávání nikoli zboží, ale životního stylu,“ které se dá vysledovat až do 2. poloviny 20. let. Stal se též expertem na propagandu More rodiče emigrovali do Ameriky o 20 let dříve, ale on byl ve styku se svým strýcem, se kterým jel na prázdniny do Alp.

Ale Bernaysamerický zakladatel moderních public relations. Je mu připisováno autorství změny paradigmatu „prodávání nikoli zboží, ale životního stylu,“ které se dá vysledovat až do 2. poloviny 20. let. Stal se též expertem na propagandu More se měl vrátit z mnoha důvodů do Evropy. Té noci, kdy Carusoitalský operní pěvec a jeden z nejlepších tenorů historie. Caruso byl také v prvních dvou desetiletích 20. století nejpopulárnější zpěvák jakéhokoliv žánru a byl také jedním z nejdůležitějších průkopníků nahrávání hudby. More zahájil v Toledu Ohio, Amerika oznámila, že vstupuje do války proti Německu a Rakousku. Součástí válečného úsilí vláda USA veřejně ustanovila komisi a Bernaysamerický zakladatel moderních public relations. Je mu připisováno autorství změny paradigmatu „prodávání nikoli zboží, ale životního stylu,“ které se dá vysledovat až do 2. poloviny 20. let. Stal se též expertem na propagandu More byl povolán podrobit americké nepřátele tlaku. President Woodrow Wilson28. prezident Spojených států amerických. More prohlásil, že spojené státy by bojovaly ne pro znovuzřízení starého impéria, ale k přivedení demokracie do celé Evropy.

Bernaysamerický zakladatel moderních public relations. Je mu připisováno autorství změny paradigmatu „prodávání nikoli zboží, ale životního stylu,“ které se dá vysledovat až do 2. poloviny 20. let. Stal se též expertem na propagandu More projevil geniální obratnost v prosazení této myšlenky doma i v zahraničí a na konci války byl požádán, aby doprovodil prezidenta na Pařížskou mírovou konferenci. Edward Bernaysamerický zakladatel moderních public relations. Je mu připisováno autorství změny paradigmatu „prodávání nikoli zboží, ale životního stylu,“ které se dá vysledovat až do 2. poloviny 20. let. Stal se též expertem na propagandu More – 1991: „Potom, k mému překvapení, mě požádali, abych šel s Woodrowem Wilsonem28. prezident Spojených států amerických. More na tu mírovou konferenci. A ve 26 letech jsem byl v Paříži po celou dobu mírové konference, konala se na okraji Paříže a snažili jsme se vytvořit světový mír pro demokracii.

To byl náš velký slogan. Wilsonovo přijetí v Paříži Bernayseamerický zakladatel moderních public relations. Je mu připisováno autorství změny paradigmatu „prodávání nikoli zboží, ale životního stylu,“ které se dá vysledovat až do 2. poloviny 20. let. Stal se též expertem na propagandu More a ostatní americké propagandisty ohromilo. Jejich propaganda líčila Wilsona jako osvoboditele. Muže tvořícího nový svět, ve kterém jedinec může být svobodný. Učinili ho hrdinou mas. A jak sledovali dav pulzující okolo Wilsona, Bernaysamerický zakladatel moderních public relations. Je mu připisováno autorství změny paradigmatu „prodávání nikoli zboží, ale životního stylu,“ které se dá vysledovat až do 2. poloviny 20. let. Stal se též expertem na propagandu More začal uvažovat, zdali by bylo možné udělat ten samý typ masového přesvědčení v době míru.

Edward Bernaysamerický zakladatel moderních public relations. Je mu připisováno autorství změny paradigmatu „prodávání nikoli zboží, ale životního stylu,“ které se dá vysledovat až do 2. poloviny 20. let. Stal se též expertem na propagandu More – 1991: Když jsem se vrátil do spojených států, usoudil jsem, že pokud můžu užít propagandu k válce, určitě můžu i k míru. A slovo propaganda se stalo špatným, protože je používali Nemci. Takže jsem se snažil najít jiné slovo, dokud jsem nenašel sousloví „Rada pro styk s veřejností“. Bernaysamerický zakladatel moderních public relations. Je mu připisováno autorství změny paradigmatu „prodávání nikoli zboží, ale životního stylu,“ které se dá vysledovat až do 2. poloviny 20. let. Stal se též expertem na propagandu More se vrátil do New Yorku a stal se radním pro styk s veřejností v malé kanceláři blízko Broadway.

To bylo poprvé, kdy byl tento termín použit. Od konce 19. století se Amerika stala velkou průmyslovou společností s miliony lidí nahromaděnými ve městech. Bernaysamerický zakladatel moderních public relations. Je mu připisováno autorství změny paradigmatu „prodávání nikoli zboží, ale životního stylu,“ které se dá vysledovat až do 2. poloviny 20. let. Stal se též expertem na propagandu More byl rozhodnutý najít způsob, jak řídit a měnit způsob, jakým tyto davy myslí a co pociťují. Proto se obrátil v dopisech na svého strýce Sigmunda. Zatímco byl v Paříži, poslal Bernaysamerický zakladatel moderních public relations. Je mu připisováno autorství změny paradigmatu „prodávání nikoli zboží, ale životního stylu,“ které se dá vysledovat až do 2. poloviny 20. let. Stal se též expertem na propagandu More strýci darem havanské doutníky.

Na oplátku mu Freudlékař-neurolog, psycholog a zakladatel psychoanalýzy. Vytvořil psychoterapeutickou metodu založenou na volných asociacích pacienta, vytvoření přenosového vztahu s ním a na interpretaci jeho promluv, snů, přenosových emocí a odporu během terapie. More zaslal kopii své „Obecný úvod do psychoanalýzy“. Bernaysamerický zakladatel moderních public relations. Je mu připisováno autorství změny paradigmatu „prodávání nikoli zboží, ale životního stylu,“ které se dá vysledovat až do 2. poloviny 20. let. Stal se též expertem na propagandu More ji přečetl a zobrazení skrytých iracionálních sil uvnitř lidí ho fascinovalo. Zajímal se, mohl-li by vydělat peníze manipulací nevědomí. Pat Jacksonlegendární průkopník v oblasti PR, spolupracovník Edwarda Bernayse More – poradce pro styk s veřejností a Bernaysův spolupracovník: Eddie získal od Freudalékař-neurolog, psycholog a zakladatel psychoanalýzy. Vytvořil psychoterapeutickou metodu založenou na volných asociacích pacienta, vytvoření přenosového vztahu s ním a na interpretaci jeho promluv, snů, přenosových emocí a odporu během terapie. More myšlenku, že v lidském rozhodování jde o mnohem víc.

Nejen mezi jedinci, ale dokonce podstatněji mezi skupinami, tato myšlenka, že informace řídí chování. Tak Eddie začal formulovat myšlenku, že musíte sledovat věci, které budou působit na lidské iracionální emoce. Vidíte, to Eddieho okamžitě posunulo do jiné kategorie oproti ostatním v jeho oboru a spousta tehdejších vládních činovníků a manažerů, kteří si se svými znalostmi představovali, že když jednoduše udeří lidi, lidé jim půjdou na ruku, a Eddie věděl, že takhle to nechodí.

Bernaysamerický zakladatel moderních public relations. Je mu připisováno autorství změny paradigmatu „prodávání nikoli zboží, ale životního stylu,“ které se dá vysledovat až do 2. poloviny 20. let. Stal se též expertem na propagandu More udělal experiment s myslí lidí. V jeho nejdramatičtějším experimentu přesvědčoval ženy ke kouření. Tehdy bylo ženské kouření tabu a jeden z jeho prvních klientů, George HillPrezident společnosti American Tobacco Co. po svém otci Percival Hill. Najímal odborníka na styk s veřejností Edwarda Bernayse, aby zvrátil tabu o ženách, které kouří na veřejnosti, což úspěšně uskutečnilo jeho reklamními kampaněmi. More, president American Tobacco corporation požádal Bernayseamerický zakladatel moderních public relations. Je mu připisováno autorství změny paradigmatu „prodávání nikoli zboží, ale životního stylu,“ které se dá vysledovat až do 2. poloviny 20. let. Stal se též expertem na propagandu More, aby tabu překonal. Edward Bernaysamerický zakladatel moderních public relations. Je mu připisováno autorství změny paradigmatu „prodávání nikoli zboží, ale životního stylu,“ které se dá vysledovat až do 2. poloviny 20. let. Stal se též expertem na propagandu More – 1991: Říkal, že ztrácíme polovinu poptávky. Protože muži požadovali zákaz ženám kouřit na veřejnosti.

Můžete s tím něco udělat? Řekl jsem, budu nad tím uvažovat. A pak jsem řekl, jestli bych nemohl dostat povolení navštívit psychoanalytika, abych zjistil, co cigarety znamenají pro ženy. Zeptal se: „Kolik to bude stát?“ Tak jsem zavolal Dr. Brillovi, A.A. BrilleRakouský psychiatr, který strávil téměř celý dospělý život ve Spojených státech. Byl první psychoanalytik ve Spojených státech a první překladatel Freuda do angličtiny. More, jenž byl tehdy v New Yorku čelní psychoanalytik. – Jaktože jste nezavolal svému strýci? – Protože byl ve Vídni.

A.A. BrilleRakouský psychiatr, který strávil téměř celý dospělý život ve Spojených státech. Byl první psychoanalytik ve Spojených státech a první překladatel Freuda do angličtiny. More byl jedním z prvních amerických psychoanalytiků. A za tučný honorář řekl Bernaysoviamerický zakladatel moderních public relations. Je mu připisováno autorství změny paradigmatu „prodávání nikoli zboží, ale životního stylu,“ které se dá vysledovat až do 2. poloviny 20. let. Stal se též expertem na propagandu More, že cigarety byly symbolem penisu a mužské pohlavní síly. Řekl Bernaysoviamerický zakladatel moderních public relations. Je mu připisováno autorství změny paradigmatu „prodávání nikoli zboží, ale životního stylu,“ které se dá vysledovat až do 2. poloviny 20. let. Stal se též expertem na propagandu More, že pokud by dokázal způsob, jak spojit cigarety s myšlenkou vyzývání mužské síly, pak by ženy mohly kouřit, protože by mohly mít své vlastní penisy. Každý rok na velikonoce se v New Yorku konala přehlídka s tísíci návštěvníky.

A Bernaysamerický zakladatel moderních public relations. Je mu připisováno autorství změny paradigmatu „prodávání nikoli zboží, ale životního stylu,“ které se dá vysledovat až do 2. poloviny 20. let. Stal se též expertem na propagandu More se rozhodl zinscenovat tam událost. Přesvědčil skupinu bohatých uvaděčů, aby skryli cigarety pod své oblečení. Poté se mohli připojit k průvodu a na jeho signál si měli dramaticky zapálit cigaretu. Bernaysamerický zakladatel moderních public relations. Je mu připisováno autorství změny paradigmatu „prodávání nikoli zboží, ale životního stylu,“ které se dá vysledovat až do 2. poloviny 20. let. Stal se též expertem na propagandu More potom uvědomil tisk, že slyšel, že skupina požadující emancipaci připravila zapálením protest, který nazvala pochodně svobody.

Pat Jacksonlegendární průkopník v oblasti PR, spolupracovník Edwarda Bernayse More – PR poradce a Bernaysův spolupracovník: Věděl, že z toho bude poprask, a věděl, že všichni fotografové tam budou, aby tu chvíli zachytili, takže byl připraven s frází, kterou byly „pochodně svobody“. Takže máme symbol, ženy, mladé ženy, uvaděčky, kouřící cigaretu na veřejnosti s frází, která znamená, že kdokoli, kdo věří v tento druh rovnosti, je musí podporovat v následném sporu o tomto, protože… „pochodně svobody“.

Myslím tím, co je na všech amerických mincích? Je to svoboda, jak drží pochodeň, že? A tak všechno to tam je pohromadě, je tam emoce, je tam vzpomínka a je tam chytrá fráze, aj keď používa veľa emócii, je to fráza, ktorá funguje racionálnym spôsobom. A to všetko dokopy… Takže to ďalší deň nebolo len vo všetkých new yorských novinách Bolo to v celých Spojených štátoch a v celom svete. A od tohto momentu sa predaj cigariet ženám začal zvyšovať. Spravil ich spoločensky prípustné jediným symbolickým činom. Bernaysamerický zakladatel moderních public relations. Je mu připisováno autorství změny paradigmatu „prodávání nikoli zboží, ale životního stylu,“ které se dá vysledovat až do 2. poloviny 20. let. Stal se též expertem na propagandu More stvoril predstavu, že ak žena fajčili stávala sa silnejšou a nezávislejšou.

Táto predstava pretrváva dodnes. Vďaka tomu si uvedomil, že je možné ľudí presvedčiť aby sa správali iracionálne, ak spojíte produkty s ich emocionálnymi túžbami a pocitmi. Predstava, že fajčenie spravilo ženy slobodnejšie, bola úplne iracionálna. Ale vďaka nej sa cítili nezávislejšie. Znamenalo to, že nesúvisiace objekty sa môžu stať silnými emocionálnymi symbolmi toho ako chcete aby vás ostatní vnímali.

Peter StraussAmerický televizní a filmový herec, známý pro své role v několika televizních miniserálech v 70. a 80. letech. More – Bernaysův zaměstnanec, 1948-1952: Eddie Bernaysamerický zakladatel moderních public relations. Je mu připisováno autorství změny paradigmatu „prodávání nikoli zboží, ale životního stylu,“ které se dá vysledovat až do 2. poloviny 20. let. Stal se též expertem na propagandu More videl spôsob ako predať produkt nie vášmu intelektu, nie, že by ste si mali kúpiť auto lebo ho potrebujete, ale že sa budete cítiť lepšie ak si to auto kúpite. Myslím, že on vymyslel predstavu, že si ľudia niečo len nekupujú, ale že sa k tomu produktu alebo službe citovo viažu. Nie je to tak, že potrebujete nové oblečenie, ale s tým novým oblečením sa budete cítiť lepšie. Veľmi reálnym spôsobom to bol jeho prínos.

Vidíme to dnes všade, ale myslím, že on tú predstavu vymyslel, tú citovú väzbu k produktu alebo službe. Americké korporácie fascinovalo čo Bernaysamerický zakladatel moderních public relations. Je mu připisováno autorství změny paradigmatu „prodávání nikoli zboží, ale životního stylu,“ které se dá vysledovat až do 2. poloviny 20. let. Stal se též expertem na propagandu More robil. Z vojny vyšli ako bohaté a mocné, ale mali narastajúcu obavu. Systém masovej výroby počas vojny prosperoval a milióny produktov teraz vychádzali z výrobných liniek. Teraz však prišla obava z nadbytočnej výroby. Z toho, že príde bod, kedy ľudia budú mať dostatok tovarov a jednoducho prestanú nakupovať. Až do toho momentu, väčšina produktov bola stále predávaná masám na základe potreby.

Zatiaľ čo bohatí boli od dávna zvyknutí na luxusné tovary, pre milióny ľudí americkej pracujúcej triedy bola väčšina produktov ponúkaná ako nevyhnutnosti. Produkty ako topánky, pančuchy ale aj autá boli promované na základe funkčnosti, pre ich výdrž. Cieľom reklám bolo ukázať ľuďom praktické hodnoty produktu, nič viac. Korporácie si uvedomili, že musia zmeniť spôsob, akým väčšina Američanov premýšľa o produktoch. Jednému z vedúcich bankárov na Wall StreetKdyž se o společnosti řekne, že je "z Wall Streetu", nemusí to nutně znamenat, že tam sídlí. Spíše to znamená, že provozuje finanční služby. Přitom může mít sídlo kdekoliv na světě. V dnešní době je velké množství zaměstnanců na Wall Street odborníků na zákon nebo finance, pracující pro střední nebo velké firmy. Mnoho podniků v okolí tvoří místní firmy, které uspokojují jejich potřeby. More, Paulovi Mazerovi z Leahman Brothers, bolo jasné, čo bolo potrebné. Musíme zmeniť Ameriku, napísal, z kultúry potrieb na kultúru túžob. Ľudia musia byť vycvičení, aby túžili, aby chceli nové veci ešte pred tým, než úplne využijú tie staré. Musíme stvoriť v Amerike novú mentalitu. Ľudské túžby musia zatieniť jeho potreby.

Peter Solomonporadenská společnost pro investiční bankovnictví. PJSC poskytuje klientům poradenství v oblasti fúzí, akvizic, prodeje, restrukturalizace, rekapitalizací, soukromých umístění a firemní strategie. More – Investičný bankér, Leahman Brothers: Dovtedy neexistoval americký konzument, bol jedine americký pracovník. A bol americký vlastník. A oni produkovali a šetrili a jedli čo museli a ľudia nakupovali to, čo potrebovali. A zatiaľ čo veľmi bohatí si kupovali veci, ktoré nepotrebovali, väčšina ľudí tak nerobila. A Mazer predvídal prelom, keď by ste vlastnili veci, ktoré by ste vlastne nepotrebovali, ale chceli, v protiklade s potrebami. A muž, ktorý mal byť v centre zmeny mentality v prospech korporácii, bol Edward Bernaysamerický zakladatel moderních public relations. Je mu připisováno autorství změny paradigmatu „prodávání nikoli zboží, ale životního stylu,“ které se dá vysledovat až do 2. poloviny 20. let. Stal se též expertem na propagandu More.

Stuart EwenAutor, historik a lektor v New Yorku o médiích, spotřebitelské kultuře a povolání v oblasti dodržování předpisů. Je rovněž uznávaným profesorem na Hunter College a Graduate Centre v New Yorku, v oddělení Historie, Sociologie a Mediální studia. More – Historik Public Relations: Bernaysamerický zakladatel moderních public relations. Je mu připisováno autorství změny paradigmatu „prodávání nikoli zboží, ale životního stylu,“ které se dá vysledovat až do 2. poloviny 20. let. Stal se též expertem na propagandu More je skutočne tým chlapíkom, ktorý v Spojených štátoch, viac než ktokoľvek iný, svojím spôsobom vyložil na stôl psychologickú teóriu, ktorá je podstatnou časťou toho, ako zo strany korporácii budeme efektívne apelovať na masy. A celý tento druh obchodného a predajného establishmentu je pripravený na Sigmunda Freudalékař-neurolog, psycholog a zakladatel psychoanalýzy. Vytvořil psychoterapeutickou metodu založenou na volných asociacích pacienta, vytvoření přenosového vztahu s ním a na interpretaci jeho promluv, snů, přenosových emocí a odporu během terapie. More. Chcem povedať, že sú pripravený pochopiť, čo motivuje ľudskú myseľ. Takže je tú otvorenosť voči bernaysovým technikám predaja produktov masám.

Od začiatku 20-tych rokov financovali new yorské banky zakladanie sietí obchodných domov po celej Amerike. Mali sa stať miestami predaja masovo produkovaných tovarov. A úlohou Bernaysa bolo vyprodukovať nový typ konzumenta. Bernaysamerický zakladatel moderních public relations. Je mu připisováno autorství změny paradigmatu „prodávání nikoli zboží, ale životního stylu,“ které se dá vysledovat až do 2. poloviny 20. let. Stal se též expertem na propagandu More začal tvoriť mnohé techniky presviedčania masového konzument, s ktorými dnes žijeme. Bol zamestnaný Williamom Randolphom Hurstomamerický vydavatel novin, který vybudoval největší státní novinovou síť své doby. Svou kariéru započal roku 1887, kdy po svém otci převzal vedení bulvárních novin The San Francisco Examiner. Později vedl i The New York Journal. Pomáhal stvořit typ žurnalistiky zvaný žlutá žurnalistika. More, aby promoval nové ženské časopisy, a Bernaysamerický zakladatel moderních public relations. Je mu připisováno autorství změny paradigmatu „prodávání nikoli zboží, ale životního stylu,“ které se dá vysledovat až do 2. poloviny 20. let. Stal se též expertem na propagandu More ich spravil pôvabnejšími tým, že umiestňoval články a reklamy, ktoré spájali produkty vyrobené inými jeho klientami so známymi filmovými hviezdami ako Clara BowAmerická herečka, která se v roce 1920 stala hudební hvězdou v němém filmu a po roce 1927 úspěšně přešla na "talkie". Její vzhled byl typický jako "filmová kráska". More, ktorá bola tiež jeho klientkou.

Bernaysamerický zakladatel moderních public relations. Je mu připisováno autorství změny paradigmatu „prodávání nikoli zboží, ale životního stylu,“ které se dá vysledovat až do 2. poloviny 20. let. Stal se též expertem na propagandu More tiež začal s umiestňovaním produktov vo filmoch, a obliekal hviezdy na filmových premiérach do oblečenia a šperkov od iných firiem, ktoré reprezentoval. Tvrdil, že bol prvý, kto povedal automobilkám, že by mali predávať autá ako symboly mužskej sexuality. Najímal psychológov, aby vydávali správy, ktoré tvrdili, že produkty sú pre vás prospešné a predstierali potom, že ide o nezávislé štúdie. Organizoval v obchodných domoch módne prehliadky a platil celebritám, aby opakovali nové a podstatné posolstvo, že si veci nekupujete len z nevyhnutnosti, ale aby ste vyjadrili svoju vnútornú predstavu seba samého iným.

P. Stillman – Letkyňa z 20. rokov: Existuje psychológia šiat, rozmýšľali ste nad tým niekedy? Ako môžu vyjadrovať váš charakter? Vy všetci máte zaujímavé osobnosti, ale niektoré z nich sú úplne ukryté. Čudujem sa, prečo sa vy všetky chcete vždy obliekať tak isto, tie isté klobúky, tie isté kabáty. Som si istá, že každá z vás je zaujímavá a ukrýva nádherné veci, ale hľadiac na vás na ulici, vyzeráte všetky tak isto. A preto vám hovorím o psychológii šiat.

Skúste vyjadriť samy seba lepšie za pomocou svojich šiat. Vyzdvihnite určité veci, o ktorých máte pocit, že sú ukryté. Zamýšľam sa, či ste niekedy pomysleli o tejto stránke vašej osobnosti. – Chcel by som sa vás opýtať pár otázok… – Prečo máte rada krátke sukne? – Och, viac toho ukážu… – ukážu toho viac, čo? – Čo je na tom pre vás dobrého? – Robí vás to príťažlivejšou. – Tak je to?

V roku 1927 napísal americký novinár: „Do našej demokracie prišla zmena, nazýva sa konzumerizmus. Hlavným významom Američanov pre túto krajinu už nie je bytie občanom, ale bytie konzumentom.“ Narastajúca vlna konzumerizmu pomohla vyvolať prudký nárast na akciových trhoch. Znovu v tom mal prsty Edward Bernaysamerický zakladatel moderních public relations. Je mu připisováno autorství změny paradigmatu „prodávání nikoli zboží, ale životního stylu,“ které se dá vysledovat až do 2. poloviny 20. let. Stal se též expertem na propagandu More. Propagoval myšlienku, že obyčajný ľudia by mali nakupovať akcie, požičiavajúc si na to peniaze od bánk, ktoré taktiež zastupoval. A znovu ho milióny ľudí poslúchli.

Peter StraussAmerický televizní a filmový herec, známý pro své role v několika televizních miniserálech v 70. a 80. letech. More – Bernaysov zamestnanec, 1948-1952: Mal dokonalé znalosti o tom, ako ľudia vo veľkých skupinách budú reagovať na produkty a myšlienky, ale ak by mal vystúpiť, v zmysle politickom Neviem si predstaviť, že by dokázal zaujať troch ľudí, ktorí by si ho vypočuli. Nebol príliš výrečný, vyzeral dosť smiešne, a nemal žiadne schopnosti na to, aby jeden na jedného ľudí dokázal zaujať. Vôbec. Nerozprával a nemyslel o ľuďoch ako o jednotlivcoch, rozmýšľal o ľuďoch v tisícových skupinách.

Bernaysamerický zakladatel moderních public relations. Je mu připisováno autorství změny paradigmatu „prodávání nikoli zboží, ale životního stylu,“ které se dá vysledovat až do 2. poloviny 20. let. Stal se též expertem na propagandu More sa čoskoro stal známy ako človek, ktorý rozumie spôsobu myslenia davu. a v roku 1924 sa s ním skontaktoval prezident. Prezident Coolidge30. prezident Spojených států amerických. Coolidge byl politicky konzervativní, vyznával zásadu laissez faire, silně však podporoval zemědělství a snižoval daňovou zátěž. Jeho vláda byla obdobím bouřlivého ekonomického a kulturního rozmachu, tzv. roaring twenties, hájil také práva katolíků a Afroameričanů a silně omezil vliv rasistické organizace Ku-klux-klan na vrcholnou politiku. Ve své době byl velmi populární, zvláště mezi střední třídou. More bol tichý, málovravný muž a stal sa národným objektom posmechu. Tlač ho opisovala ako nudného človeka bez zmyslu pre humor. Bernaysovo riešenie bolo, že spravil presne to isté, čo spravil s produktmi. Presvedčil 34 známych filmových hviezd, aby navštívili Biely dom, a po prvý krát sa politika zaplietla s public relations.

Bernaysamerický zakladatel moderních public relations. Je mu připisováno autorství změny paradigmatu „prodávání nikoli zboží, ale životního stylu,“ které se dá vysledovat až do 2. poloviny 20. let. Stal se též expertem na propagandu More – 1991: Zoradil som týchto 34 ľudí, spýtal som sa ich na ich mená, a odpovedali po jednom: ja som Al Jolsonvelmi uznávaný americký zpěvák, bavič a kabaretní herec židovského původu, jehož umělecká kariéra trvala od roku 1911 až do jeho smrti v roce 1950. Je pokládán za jednu ze zakladatelských osobností moderní populární hudby v USA. More, a ja som povedal: pán prezident, toto je Al Jolsonvelmi uznávaný americký zpěvák, bavič a kabaretní herec židovského původu, jehož umělecká kariéra trvala od roku 1911 až do jeho smrti v roce 1950. Je pokládán za jednu ze zakladatelských osobností moderní populární hudby v USA. More. Na druhý deň všetky noviny v Spojených štátoch mali na titulnej strane príbeh: „Prezident Coolidge30. prezident Spojených států amerických. Coolidge byl politicky konzervativní, vyznával zásadu laissez faire, silně však podporoval zemědělství a snižoval daňovou zátěž. Jeho vláda byla obdobím bouřlivého ekonomického a kulturního rozmachu, tzv. roaring twenties, hájil také práva katolíků a Afroameričanů a silně omezil vliv rasistické organizace Ku-klux-klan na vrcholnou politiku. Ve své době byl velmi populární, zvláště mezi střední třídou. More zabáva hercov v Bielom dome“. A Times mali nadpis: „Prezident sa takmer zasmial“ a všetci boli šťastní. Ale kým sa z Bernaysa v Amerike stával bohatý a vplyvný človek, čelil vo Viedni jeho strýko katastrofe. Ako väčšina Európy, aj Viedeň trpela ekonomickou krízou a masívnou infláciou, ktorá pripravila Freudalékař-neurolog, psycholog a zakladatel psychoanalýzy. Vytvořil psychoterapeutickou metodu založenou na volných asociacích pacienta, vytvoření přenosového vztahu s ním a na interpretaci jeho promluv, snů, přenosových emocí a odporu během terapie. More o všetky jeho úspory. Čeliac bankrotu, požiadal o pomoc svojho synovca. Bernaysamerický zakladatel moderních public relations. Je mu připisováno autorství změny paradigmatu „prodávání nikoli zboží, ale životního stylu,“ které se dá vysledovat až do 2. poloviny 20. let. Stal se též expertem na propagandu More odpovedal tým, že zariadil aby boli freudove práce po prvý krát vydané v Amerike a začal svojmu strýkovi posielať vzácne doláre, ktoré si Freudlékař-neurolog, psycholog a zakladatel psychoanalýzy. Vytvořil psychoterapeutickou metodu založenou na volných asociacích pacienta, vytvoření přenosového vztahu s ním a na interpretaci jeho promluv, snů, přenosových emocí a odporu během terapie. More tajne schovával na zahraničnom bankovom konte.

Pat Jacksonlegendární průkopník v oblasti PR, spolupracovník Edwarda Bernayse More – Public Relations Poradca a Bernaysov kolega: Bol freudov „agent“ ak to tak chcete nazvať a pomáhal vydať jeho knihy. Samozrejme, keď boli vydané, nemohol si Eddie pomôcť a propagoval tieto knihy; dohliadol na to, aby si ich každý prečítal, spravil ich kontroverznými; Zdôraznil fakty ako: „Viete, čo Freudlékař-neurolog, psycholog a zakladatel psychoanalýzy. Vytvořil psychoterapeutickou metodu založenou na volných asociacích pacienta, vytvoření přenosového vztahu s ním a na interpretaci jeho promluv, snů, přenosových emocí a odporu během terapie. More hovorí o sexe?“ a čoho si myslí, že sú cigarety symbolom a tak ďalej… Ako si myslíte, že sa tieto príbehy dostali von? Jasné, že ich po krajine nešírili akademici, ale Eddie Bernays…

Potom, keď sa Freudlékař-neurolog, psycholog a zakladatel psychoanalýzy. Vytvořil psychoterapeutickou metodu založenou na volných asociacích pacienta, vytvoření přenosového vztahu s ním a na interpretaci jeho promluv, snů, přenosových emocí a odporu během terapie. More stal akceptovaným, tak potom šiel za klientom a vravel: „Vieš, strýko Siggy“ Tak to malo nejaký zmysel. Ale všimnite si, najprv v štátoch strýka Siggyholékař-neurolog, psycholog a zakladatel psychoanalýzy. Vytvořil psychoterapeutickou metodu založenou na volných asociacích pacienta, vytvoření přenosového vztahu s ním a na interpretaci jeho promluv, snů, přenosových emocí a odporu během terapie. More vytvoril, potom z neho spravil akceptovanú osobu a potretie na strýkovi Siggymlékař-neurolog, psycholog a zakladatel psychoanalýzy. Vytvořil psychoterapeutickou metodu založenou na volných asociacích pacienta, vytvoření přenosového vztahu s ním a na interpretaci jeho promluv, snů, přenosových emocí a odporu během terapie. More zožal zisk. Typický Bernaysov výkon. Bernaysamerický zakladatel moderních public relations. Je mu připisováno autorství změny paradigmatu „prodávání nikoli zboží, ale životního stylu,“ které se dá vysledovat až do 2. poloviny 20. let. Stal se též expertem na propagandu More taktiež navrhoval, aby sa Freudlékař-neurolog, psycholog a zakladatel psychoanalýzy. Vytvořil psychoterapeutickou metodu založenou na volných asociacích pacienta, vytvoření přenosového vztahu s ním a na interpretaci jeho promluv, snů, přenosových emocí a odporu během terapie. More sám v Spojených štátoch propagoval. Navrhoval svojmu strýkovi, aby napísal článok pre Cosmopolitan, časopis, ktorý Bernaysamerický zakladatel moderních public relations. Je mu připisováno autorství změny paradigmatu „prodávání nikoli zboží, ale životního stylu,“ které se dá vysledovat až do 2. poloviny 20. let. Stal se též expertem na propagandu More reprezentoval, nazvaný „Mentálne miesto ženy v domácnosti“. Freudlékař-neurolog, psycholog a zakladatel psychoanalýzy. Vytvořil psychoterapeutickou metodu založenou na volných asociacích pacienta, vytvoření přenosového vztahu s ním a na interpretaci jeho promluv, snů, přenosových emocí a odporu během terapie. More bol rozhnevaný.

Taký nápad bol podľa neho nemysliteľný, bol podľa neho vulgárny a tak či tak – Ameriku nenávidel. Freudlékař-neurolog, psycholog a zakladatel psychoanalýzy. Vytvořil psychoterapeutickou metodu založenou na volných asociacích pacienta, vytvoření přenosového vztahu s ním a na interpretaci jeho promluv, snů, přenosových emocí a odporu během terapie. More sa stával čoraz pesimistickejší, čo sa ľudských bytostí týka. V polovici 20-tych rokov sa v lete uchýlil do Álp, prebývajúc občas v starom hoteli, Penzióne Moritz v Berchtesgadene. Dnes je z neho ruina. Freudlékař-neurolog, psycholog a zakladatel psychoanalýzy. Vytvořil psychoterapeutickou metodu založenou na volných asociacích pacienta, vytvoření přenosového vztahu s ním a na interpretaci jeho promluv, snů, přenosových emocí a odporu během terapie. More začal písať o skupinovom správaní; o tom, ako jednoducho môžu byť agresívne podvedomé sily ľudských bytostí spustené, keď sa ľudia nachádzajú v dave. Freudlékař-neurolog, psycholog a zakladatel psychoanalýzy. Vytvořil psychoterapeutickou metodu založenou na volných asociacích pacienta, vytvoření přenosového vztahu s ním a na interpretaci jeho promluv, snů, přenosových emocí a odporu během terapie. More veril, že podcenil agresívne inštinkty v ľudských bytostiach; Boli oveľa nebezpečnejšie, než si pôvodne myslel.

Dr. Ernst FedernRakouský psychoanalytik. Byl průkopníkem v psychologické analýze života v koncentračních táborech, psychoanalytické pedagogice a psychoanalyticky orientované sociální práci ve věznicích. More – Viedenský Psychoterapeut: Po Prvej svetovej vojne sa z Freudalékař-neurolog, psycholog a zakladatel psychoanalýzy. Vytvořil psychoterapeutickou metodu založenou na volných asociacích pacienta, vytvoření přenosového vztahu s ním a na interpretaci jeho promluv, snů, přenosových emocí a odporu během terapie. More stal v podstate pesimista. Cítil, že človek je nemožné stvorenie a veľmi sadistický a zlý druh and neveril v to, že človek môže byť zlepšený. Človek je zúrivé zviera, najdivokejšie zviera, aké existuje. Užíva si mučenie a zabíjanie a nemá ľudí rád. Vydanie freudových prác v Amerike malo výnimočný dopad na novinárov a intelektuálov v 20-tych rokoch. Čo ich fascinovalo a strašilo zároveň, bol freudov obraz vnorených, nebezpečných síl číhajúcich priamo pod povrchom modernej spoločnosti.

Sily, ktoré mohli poľahky vybuchnúť a stvoriť rozhnevaný dav, ktorý mal moc zničiť vlády štátov. Verili, že to sa stalo v Rusku. Pre mnohých to znamenalo, že jeden z vedúcich princípov demokracie bol zlý; Viera, že sa dá ľudským bytostiam veriť, že dokážu robiť rozhodnutia na základoch racionálneho uvažovania. Vedúci politický autor, Walter Lippmanamerický novinář a filozof pocházející z newyorské židovské rodiny. Proslavil se knihou Veřejné mínění (Public opinion) z roku 1922, která silně ovlivnila sociální vědy (zejména sociální psychologii, politologii a mediální studia) a stala se v nich jednou z nejcitovanějších prací ve 20. století. More, argumentoval, že ak sú ľudské bytosti v skutočnosti poháňané podvedomými iracionálnymi silami Bolo potrebné znovu prehodnotiť demokraciu. Potrebná bola nová elita, ktorá by dokázala riadiť, ako to nazval, zmätené stádo. To malo byť dosiahnuté pomocou psychologických techník, ktoré by kontrolovali podvedomé emócie más.

Stewart EwenAutor, historik a lektor v New Yorku o médiích, spotřebitelské kultuře a povolání v oblasti dodržování předpisů. Je rovněž uznávaným profesorem na Hunter College a Graduate Centre v New Yorku, v oddělení Historie, Sociologie a Mediální studia. More – Historik Public Relations: A tak tu máme Waltera Lippmanaamerický novinář a filozof pocházející z newyorské židovské rodiny. Proslavil se knihou Veřejné mínění (Public opinion) z roku 1922, která silně ovlivnila sociální vědy (zejména sociální psychologii, politologii a mediální studia) a stala se v nich jednou z nejcitovanějších prací ve 20. století. More, pravdepodobne najvplyvnejšieho politického mysliteľa v Spojených štátoch, ktorý v podstate tvrdí, že základný mechanizmus masového myslenia je nerozum, iracionálnosť, zvierací princíp. Verí, že dav v uliciach, ako vidí bežných ľudí, sú ľudia, ktorí nie sú poháňaní svojimi vlastnými mysľami ale miechou. Teória zvieracích pudov, nevedomých a inštinktívnych pohnútok, číhajúcich pod povrchom civilizácie; a tak začali vzhliadať k psychologickým vedám ako spôsobu na pochopenie mechanizmov, na základe ktorých pracuje myseľ väčšiny Zvlášť s cieľom pochopiť a uplatniť tieto mechanizmy v stratégiách pre spoločenskú kontrolu.

Edward Bernaysamerický zakladatel moderních public relations. Je mu připisováno autorství změny paradigmatu „prodávání nikoli zboží, ale životního stylu,“ které se dá vysledovat až do 2. poloviny 20. let. Stal se též expertem na propagandu More bol fascinovaný lippmannovými tvrdeniami a videl tiež spôsob ako sa vďaka ním zviditeľniť. V 20-tych rokoch začal písať sériu kníh, v ktorých tvrdil, že vytvoril presne tie techniky, ktoré Lippman vyžadoval. Stimulovaním ľudskích vnútorných túžob a nasycovaním ich konzumnými produktmi vytváral nový spôsob, ako riadiť iracionálne sily más. Nazval ich „Inžinierstvo súhlasu“.

Ann BernaysAmerický spisovatel, redaktor a učitel. More – dcéra Edwarda Bernaysaamerický zakladatel moderních public relations. Je mu připisováno autorství změny paradigmatu „prodávání nikoli zboží, ale životního stylu,“ které se dá vysledovat až do 2. poloviny 20. let. Stal se též expertem na propagandu More: Demokracia bol pre môjho otca nádherným konceptom, ale nemyslím si, že verejnosť tam vonku mala dôveryhodný úsudok, a že ľudia veľmi ľahko mohli voliť nesprávneho človeka alebo nesprávnu vec; takže museli byť riadení zhora. Je to v podstate osvietenecký despotizmus. Apelujete na ich túžby a neznáme želania, tento druh vecí. Môžete sa dotknúť ich najhlbších túžob alebo ich najhlbších obáv a použiť ich vo svoj vlastný prospech. A v roku 1928 sa k moci dostal prezident, ktorý s Bernaysom súhlasil.

Prezident Hoover31. prezident USA v letech 1929–1933. Za jeho vlády vypukla Velká hospodářská krize. More bol prvým politikom, ktorý sformuloval myšlienku, že by sa konzumerizmus mal stať hnacou silou amerického života. Po svojom zvolení povedal skupinke poradcov a ľudí od PR: „Vzali ste do svojich rúk úlohu vytvárať túžby a zmenili ste ľudí v neustále sa pohybujúce stroje na šťastie. Stroje, ktoré sa stali kľúčom k ekonomickému rozvoju.“ Čo malo v 20-tych rokoch povstať, bola predstava o tom, ako riadiť masovú demokraciu. V jej srdci bolo konzumujúce „Ja“, vďaka ktorému nielen fungovala ekonomika, ale bolo tiež šťastné a poddajné a tvorilo tak stabilnú spoločnosť.

Stewart EwenAutor, historik a lektor v New Yorku o médiích, spotřebitelské kultuře a povolání v oblasti dodržování předpisů. Je rovněž uznávaným profesorem na Hunter College a Graduate Centre v New Yorku, v oddělení Historie, Sociologie a Mediální studia. More – Historik Public Relations: Koncepty oboch Bernaysa aj Lippmannaamerický novinář a filozof pocházející z newyorské židovské rodiny. Proslavil se knihou Veřejné mínění (Public opinion) z roku 1922, která silně ovlivnila sociální vědy (zejména sociální psychologii, politologii a mediální studia) a stala se v nich jednou z nejcitovanějších prací ve 20. století. More, ako riadiť masy Berú myšlienku demokracie a menia ju na tíšiaci prostriedok, Menia ju na nejaký druhu lieku, vďaka ktorému sa ľudia cítia dobre, ktorý reaguje na bezprostrednú bolesť, na bezprostrednú potrebu ale ani o kúsok nemení objektívne okolnosti. Základná myšlienka demokracie bola zmena vzťahov moci, ktoré vládli tak dlho svetu; a Bernaysov koncept demokracie bol o udržiavaní mocenských vzťahov, aj za cenu stimulovania psychologických životov verejnosti. V skutočnosti to v jeho mysli bolo nevyhnutné. To, že ak budete stimulovať iracionálne „Ja“ vedenie môže pokračovať v robení toho čo chce. Bernaysamerický zakladatel moderních public relations. Je mu připisováno autorství změny paradigmatu „prodávání nikoli zboží, ale životního stylu,“ které se dá vysledovat až do 2. poloviny 20. let. Stal se též expertem na propagandu More sa stal ústrednou postavou obchodníckej elity, ktorá vládla americkej spoločnosti a politike 20-tych rokov. Tiež sa stal nesmierne bohatým a žil v apartmáne v jednom z newyorskích najdrahších hotelov. V ktorom usporadúval časté večierky.

Peter StraussAmerický televizní a filmový herec, známý pro své role v několika televizních miniserálech v 70. a 80. letech. More – Bernaysov zamestnanec, 1948-1952: Preboha, býval v apartmáne na rohu v hoteli Sherry Netherland a tento nádherný apartmán so všetkými tými oknami s výhľadom na Central park a naproti na Plazu, a na námestie, a využíval toto miesto na usporiadanie večierkov. Bol tam starosta, všetci vedúci z médií, politickí vodcovia, významní obchodníci, ľudia z umenia; bolo to „kto je kto“. Ľudia chceli Eddieho Bernaysa poznať, pretože on sám sa stal známym mužom, niečo ako kúzelník, ktorý dokázal veci zariadiť.

Ann BernaysAmerický spisovatel, redaktor a učitel. More, dcéra Edwarda Bernaysaamerický zakladatel moderních public relations. Je mu připisováno autorství změny paradigmatu „prodávání nikoli zboží, ale životního stylu,“ které se dá vysledovat až do 2. poloviny 20. let. Stal se též expertem na propagandu More: Pozná všetkých, pozná starostu, pozná senátora, a voláva politikom, ako keby mu to čo robí doslova robilo dobre, a to je v poriadku, ale môže to byť pre ľudí okolo vás trochu náročné. Zvlášť ak sa kvôli vám ostatní cítia hlúpi. Ľudia, ktorí s ním pracovali boli hlúpi, deti boli hlúpe, a ak ľudia nerobili veci tak ako by ich robil on, boli hlúpi. Bolo to slovo, ktoré používal stále dokola: „Nebuď hlúpy“. – A masy? – Boli hlúpe.

Ale bernaysov vplyv mal byť dramaticky zničený a to druhom ľudskej racionality, s ktorou nemohol nič urobiť. Koncom októbra 1929 Bernaysamerický zakladatel moderních public relations. Je mu připisováno autorství změny paradigmatu „prodávání nikoli zboží, ale životního stylu,“ které se dá vysledovat až do 2. poloviny 20. let. Stal se též expertem na propagandu More zorganizoval veľkú národnú udalosť na oslavu 50-teho výročia vynájdenia žiarovky. Prezident Hoover31. prezident USA v letech 1929–1933. Za jeho vlády vypukla Velká hospodářská krize. More, šéfovia veľkých korporácii a bankári ako John D. Rockefelleramerický průmyslník, provedl revoluci ropného průmyslu a definoval strukturu moderní filantropie. V roce 1870 založil firmu Standard Oil Company More sa zišli aby oslávili silu amerického biznisu. Ale ešte počas zhromaždenia, prichádzali správy o tom, že podiely na newyorskom akciovom trhu začali dramaticky klesať. Počas 20-tych rokov si špekulanti požičali miliardy dolárov.

Banky propagovali myšlienku, že ide o novú éru, v ktorej boli krachy trhu minulosťou. Ale mýlili sa. Malo ísť o najväčší krach na akciovom trhu v histórii. Investori spanikárili a začali predávať so slepou, nemilosrdnou zlosťou, ktorú nemohlo žiadne uisťovanie od bankárov alebo politikov zastaviť. A 29. októbra 1929, trh skolaboval. Dopad krachu na americkú ekonomiku bol katastrofálny. Čeliac recesii a nezamestnanosti, milióny amerických pracovníkov prestali kupovať tovary, ktoré nepotrebovali.

Konzumný boom, pre ktorý spravil Bernaysamerický zakladatel moderních public relations. Je mu připisováno autorství změny paradigmatu „prodávání nikoli zboží, ale životního stylu,“ které se dá vysledovat až do 2. poloviny 20. let. Stal se též expertem na propagandu More tak veľa, zmizol. A on a profesia vzťahov s verejnosťou stratili priazeň. Vyzeralo, že bernaysov krátky moment moci skončil. Dopad krachu na Wall StreetKdyž se o společnosti řekne, že je "z Wall Streetu", nemusí to nutně znamenat, že tam sídlí. Spíše to znamená, že provozuje finanční služby. Přitom může mít sídlo kdekoliv na světě. V dnešní době je velké množství zaměstnanců na Wall Street odborníků na zákon nebo finance, pracující pro střední nebo velké firmy. Mnoho podniků v okolí tvoří místní firmy, které uspokojují jejich potřeby. More bol katastrofický aj pre Európu. Posilnil narastajúcu ekonomickú a politickú krízu v nových demokraciách. V Nemecku aj Rakúsku dochádzalo k násilnom pouličným bojom medzi ozbrojenými krídlami rôznych politických strán. Na pozadí týchto udalostí sa Freudlékař-neurolog, psycholog a zakladatel psychoanalýzy. Vytvořil psychoterapeutickou metodu založenou na volných asociacích pacienta, vytvoření přenosového vztahu s ním a na interpretaci jeho promluv, snů, přenosových emocí a odporu během terapie. More, ktorý trpel na rakovinu čeľuste, znovu uchýlil do Álp.

Napísal knihu, ktorú nazval „Civilizácia a nespokojnosť v nej“ („Civilization and it’s Discontents“). Bol to mocný útok na predstavu, že civilizácia bola výrazom ľudského postupu. Namiesto toho Freudlékař-neurolog, psycholog a zakladatel psychoanalýzy. Vytvořil psychoterapeutickou metodu založenou na volných asociacích pacienta, vytvoření přenosového vztahu s ním a na interpretaci jeho promluv, snů, přenosových emocí a odporu během terapie. More tvrdil, že civilizácia bola vytvorená aby ovládala nebezpečné zvieracie sily vnútri všetkých ľudských bytostí. Čo vyplývalo z freudových tvrdení, bola myšlienka, že sloboda jednotlivca, ktorá bola základom demokracie, nie je možná. Ľudské bytosti sa nemohli nikdy skutočne prejaviť, pretože to bolo príliš nebezpečné. Vždy musia byť kontrolovaní a teda nespokojní.

Dr. Ernst FedernRakouský psychoanalytik. Byl průkopníkem v psychologické analýze života v koncentračních táborech, psychoanalytické pedagogice a psychoanalyticky orientované sociální práci ve věznicích. More – Viedenský Psychoterapeut: Človek nechce byť civilizovaný a civilizácia prináša nespokojnosť, ale je nevyhnutná na prežitie, takže musí byť nespokojný, pretože je to jediný spôsob ako ho udržať v norme. – Čo si Freudlékař-neurolog, psycholog a zakladatel psychoanalýzy. Vytvořil psychoterapeutickou metodu založenou na volných asociacích pacienta, vytvoření přenosového vztahu s ním a na interpretaci jeho promluv, snů, přenosových emocí a odporu během terapie. More myslel o myšlienke rovnosti ľudí? – Neveril v ňu. Mali sme 32 politických strán a Hitlerněmecký nacistický politik rakouského původu, od roku 1933 do své smrti kancléř a diktátor nacistického Německa. More povedal: „skôr než tieto strany zmiznú, nebude žiadne Nemecko“. To je pravda, nemôžete mať 32 strán, tak povedali, že tento človek túto komédiu ukončí.

V marci 1933, boli Národní socialisti zvolení v Nemecku k moci a začali vytvárať spoločnosť, ktorá by ľudské bytosti ovládala iným spôsobom. Jedným z jej prvých činov, bolo prevzatie kontroly nad obchodom. Plánovaná produkcia mala byť v budúcnosti vykonávaná štátom. Voľný trh bol príliš nestabilný, ako to ukázal krach v Amerike. Voľný čas pracovníkov bol plánovaný tiež štátom novou organizáciou nazvanou „Radosťou k sile“ („strength through joy“). Jedným z jej hesiel bolo: „Služba, miesto samostatnosti“ („Service, not self!“).

Ale nacisti to nevideli ako návrat k starým formám autokratickej kontroly. Bola to nová alternatíva k demokracii, V ktorej pocity a túžby más boli naďalej v popredí, ale boli formované tak, aby spájali národ. Hlavným činiteľom toho bol Joseph Goebbelsjeden z nejvyšších nacistickýchpředstavitelů a válečný zločinec, byl říšským ministrem propagandy (vedl ministerstvo pro lidovou osvětu a propagandu), zmocněnec pro vedení totální války, říšský velitel domobrany a jeden z nejbližších spolupracovníků Adolfa Hitlera. More – minister propagandy. Je síce dobre udržať si moc pomocou zbraní ale je omnoho lepšie získať si srdce národa a udržať si jeho náklonnosť! Goebbelsjeden z nejvyšších nacistickýchpředstavitelů a válečný zločinec, byl říšským ministrem propagandy (vedl ministerstvo pro lidovou osvětu a propagandu), zmocněnec pro vedení totální války, říšský velitel domobrany a jeden z nejbližších spolupracovníků Adolfa Hitlera. More organizoval veľké zhromaždenia, ktorých cieľom bolo, ako tvrdil, ohýbať myseľ národa k jednotnému mysleniu, cíteniu a túžbam.

Jednou z jeho inšpirácii, ako povedal americkému novinárovi, boli práce freudovho synovca, Edwarda Bernaysaamerický zakladatel moderních public relations. Je mu připisováno autorství změny paradigmatu „prodávání nikoli zboží, ale životního stylu,“ které se dá vysledovat až do 2. poloviny 20. let. Stal se též expertem na propagandu More. V jeho práci o davovej psychológii opísal Freudlékař-neurolog, psycholog a zakladatel psychoanalýzy. Vytvořil psychoterapeutickou metodu založenou na volných asociacích pacienta, vytvoření přenosového vztahu s ním a na interpretaci jeho promluv, snů, přenosových emocí a odporu během terapie. More ako obavy budiaca iracionalita vnútri ľudských bytostí môže v takých skupinách povstať. Hlboké, ako ich nazval, túžobné sily „Libida“ boli odovzdané vodcovi, zatiaľ čo agresívne inštinkty sú ventilované na tých mimo skupinu. Freudlékař-neurolog, psycholog a zakladatel psychoanalýzy. Vytvořil psychoterapeutickou metodu založenou na volných asociacích pacienta, vytvoření přenosového vztahu s ním a na interpretaci jeho promluv, snů, přenosových emocí a odporu během terapie. More to napísal ako varovanie, ale nacisti naschvál tieto sily podporovali, pretože verili, že ich môžu ovládnuť a kontrolovať.

Dr. Leoppold LowenthalRakouský neurolog a psychoanalytik známý pro svou účast na založení Muzea Sigmunda Freuda v roce 1971 a jeho dalšího vývoje. Spoluzakladatel Společnosti Sigmunda Freuda. More – freudovský Psychoterapeut na zjazde vo Viedni, 2000: Freudlékař-neurolog, psycholog a zakladatel psychoanalýzy. Vytvořil psychoterapeutickou metodu založenou na volných asociacích pacienta, vytvoření přenosového vztahu s ním a na interpretaci jeho promluv, snů, přenosových emocí a odporu během terapie. More tvrdil, že masy sú spojené silami libida. Milujú sa navzájom a delegujú svoje myšlienky a pocity cez žolíka na ich čele. – Čo sú to sily libida? – No, sily lásky. – A nie nenávisti? – Nie… nenávisť?… nenávisť je delegovaná na tých poza skupinou. Na dav… Mohol som vidieť z ďaleka, hľadiac pomedzi stromy ako stovky tisíc ľudí, keď okolo nich prešiel Hitlerněmecký nacistický politik rakouského původu, od roku 1933 do své smrti kancléř a diktátor nacistického Německa. More začali hovoriť ako v delíriu a a začali vykrikovať, tieto pokriky nikdy nezmiznú z mojich uší… „Heil! Sieg Heil!“ …a tu som mal potvrdenie, ako tieto iracionálne sily, nekontrolovateľné sily v Nemecku, v Nemcoch, vybuchli, boli vyplavené na povrch Samovoľne vyliezali keď strana pochodovala v sprievode.“

Budeme nasledovať príkazy Fuhrera (Vodcu)! Davy a ich správanie a v Amerike tiež demokracia, boli pod hrozbou sily nahnevaného davu. Dopad krachu akciového trhu bol katastrofálny. Narastalo násilie, v ktorom si nahnevané obyvateľstvo vybíjalo frustráciu na korporáciách, ktoré boli videné ako príčiny tejto katastrofy. Potom, v roku 1932, bol zvolený nový prezident, ktorý mal použiť moc štátu na kontrolovanie voľného trhu. Ale jeho cieľom nebolo zničenie demokracie, ale jej posilnenie. A aby tak mohol spraviť, vymyslel nový spôsob jednania s masami.

Prezident Rooseveltamerický politik a 32. prezident USA v letech 1933–1945. Zastával svůj úřad nejdéle ze všech amerických prezidentů a byl jediným, který byl zvolen do svého úřadu více než dvakrát (zvolen byl čtyřikrát). Jeho vzdálený bratranec byl prezident Theodore Roosevelt. More vo svojom inauguračnom príhovore: „Som pripravený, vo svojej ústavnej povinnosti, odporučiť prostriedky, ktoré môže postihnutý národ uprostred zasiahnutého sveta potrebovať. Ale v prípade, že bude národná pohotovosť naďalej kritická nebudem sa vyhýbať jasnej povinnosti, ktorej budem čeliť. Požiadam kongres o jediný zostávajúci nástroj ktorým sa dá čeliť kríze – rozšírenie výkonnej moci.“ Bol to začiatok toho, čo sa preslávilo ako „Nová Dohoda“ („The New Deal“). Rooseveltamerický politik a 32. prezident USA v letech 1933–1945. Zastával svůj úřad nejdéle ze všech amerických prezidentů a byl jediným, který byl zvolen do svého úřadu více než dvakrát (zvolen byl čtyřikrát). Jeho vzdálený bratranec byl prezident Theodore Roosevelt. More zhromaždil skupinu mladých technokratov a plánovačov vo Washingtone. Povedal im, že ich úlohou je naplánovať a riadiť veľký nový industriálny projekt pre dobro národa. Rooseveltamerický politik a 32. prezident USA v letech 1933–1945. Zastával svůj úřad nejdéle ze všech amerických prezidentů a byl jediným, který byl zvolen do svého úřadu více než dvakrát (zvolen byl čtyřikrát). Jeho vzdálený bratranec byl prezident Theodore Roosevelt. More bol presvedčený, že krach akciových trhov ukázal, že „laissez faire“ kapitalizmus nemohol ďalej riadiť moderné industriálne ekonomiky. To sa stalo úlohou vlády. Veľké korporácie boli zhrozené, ale Nová dohoda pritiahla obdiv nacistov, zvlášť Josepha Goebbelsajeden z nejvyšších nacistickýchpředstavitelů a válečný zločinec, byl říšským ministrem propagandy (vedl ministerstvo pro lidovou osvětu a propagandu), zmocněnec pro vedení totální války, říšský velitel domobrany a jeden z nejbližších spolupracovníků Adolfa Hitlera. More.

Joseph Goebbelsjeden z nejvyšších nacistickýchpředstavitelů a válečný zločinec, byl říšským ministrem propagandy (vedl ministerstvo pro lidovou osvětu a propagandu), zmocněnec pro vedení totální války, říšský velitel domobrany a jeden z nejbližších spolupracovníků Adolfa Hitlera. More: „Veľmi ma zaujíma spoločenský vývoj v Amerike. Verím, že prezident Roosveltamerický politik a 32. prezident USA v letech 1933–1945. Zastával svůj úřad nejdéle ze všech amerických prezidentů a byl jediným, který byl zvolen do svého úřadu více než dvakrát (zvolen byl čtyřikrát). Jeho vzdálený bratranec byl prezident Theodore Roosevelt. More si vybral tú správnu cestu. Máme dočinenia s najväčšími sociálnymi problémami, aké sa kedy vyskytli. Milióny nezamestnaných musia dostať naspäť svoju prácu a to nemôže byť prenechané súkromnej iniciatíve. To vláda sa musí popasovať s týmto problémom.“ Ale aj keď sa Rooseveltamerický politik a 32. prezident USA v letech 1933–1945. Zastával svůj úřad nejdéle ze všech amerických prezidentů a byl jediným, který byl zvolen do svého úřadu více než dvakrát (zvolen byl čtyřikrát). Jeho vzdálený bratranec byl prezident Theodore Roosevelt. More snažil, tak ako nacisti, usporiadať spoločnosť novým spôsobom, na rozdiel od nich veril, že ľudské bytosti sú racionálne a dá sa im dôverovať, že vezmú vo vládnutí aktívnu účasť.

Rooseveltamerický politik a 32. prezident USA v letech 1933–1945. Zastával svůj úřad nejdéle ze všech amerických prezidentů a byl jediným, který byl zvolen do svého úřadu více než dvakrát (zvolen byl čtyřikrát). Jeho vzdálený bratranec byl prezident Theodore Roosevelt. More veril, že je možné vysvetliť jeho politiku bežným Američanom a vziať do úvahy ich názory. Aby to spravil, pomohli mu myšlienky amerického socialistického vedca Georgea GallupaAmerický průkopník technik vzorkování průzkumů a vynálezce průzkumu Gallup, což je úspěšná statistická metoda průzkumu vzorků pro měření veřejného mínění. More. „Obľúbené čítanie Washingtonu Novej dohody – prieskumy verejnej mienky. Z kancelárii v Princetone, New Jersey, známy štatistik, Dr. George GallupAmerický průkopník technik vzorkování průzkumů a vynálezce průzkumu Gallup, což je úspěšná statistická metoda průzkumu vzorků pro měření veřejného mínění. More vraví Washingtonu z týždňa na týždeň, čo si národ myslí. A v New Yorku, v časopise Fortune, analytik Elmo Roperznámý pro svou průkopnickou práci v oblasti průzkumu trhu a veřejného mínění. V roce 1933 založil společnost marketingových výzkumů Cherington, Wood a Roper. More zbiera na vydanie priebežný záznam národného súhlasu či nesúhlasu s tým, ako je krajina riadená.“

George GallupAmerický průkopník technik vzorkování průzkumů a vynálezce průzkumu Gallup, což je úspěšná statistická metoda průzkumu vzorků pro měření veřejného mínění. More a Elmo Roperznámý pro svou průkopnickou práci v oblasti průzkumu trhu a veřejného mínění. V roce 1933 založil společnost marketingových výzkumů Cherington, Wood a Roper. More odvrhli bernaysov názor, v ktorom boli ľudské bytosti vydané na pospas silám nevedomia a museli byť preto pod kontrolou. Ich systém prieskumov verejnej mienky bol založený na myšlienke, že ľuďom sa dá dôverovať v tom, čo chcú. Tvrdili, že sa dá zmerať a predpovedať názory a správanie verejnosti na základe čisto faktických otázok, vyhýbajúc sa manipulácie s ich emóciami. A čo táto? Myslíte, že Nová dohoda Franklina D. Roosveltaamerický politik a 32. prezident USA v letech 1933–1945. Zastával svůj úřad nejdéle ze všech amerických prezidentů a byl jediným, který byl zvolen do svého úřadu více než dvakrát (zvolen byl čtyřikrát). Jeho vzdálený bratranec byl prezident Theodore Roosevelt. More bola vo všeobecnosti pre národ zlá? Nie, tá otázka je predpojatá…automaticky sugeruje odpoveď… A čo takto? Je váš súčasný pocit ohľadom prezidenta Roosveltaamerický politik a 32. prezident USA v letech 1933–1945. Zastával svůj úřad nejdéle ze všech amerických prezidentů a byl jediným, který byl zvolen do svého úřadu více než dvakrát (zvolen byl čtyřikrát). Jeho vzdálený bratranec byl prezident Theodore Roosevelt. More všeobecne schvaľujúci alebo neschvaľujúci? To je lepšie!…

George Gallup Jr.Americký průzkumník, spisovatel a výkonný představitel společnosti The Gallup Organization, kterou založil jeho otec George Gallup. More – syn Georgea GallupaAmerický průkopník technik vzorkování průzkumů a vynálezce průzkumu Gallup, což je úspěšná statistická metoda průzkumu vzorků pro měření veřejného mínění. More: Pred vedeckými prieskumami bol názor mnohých ľudí taký, že s verejnej mienke nedá veriť, že je iracionálna; že je zle informovaná, chaotická, nespravodlivá a tak ďalej; A preto by mali byť tieto názory zamietnuté. Ale s vedeckými prieskumami sa myslím dosť jasne ukázalo, že ľudia sú racionálni, že ich rozhodnutia sú správne, a to dáva demokracii šancu byť verejnosťou správne informovaná dajúc tým každému hlas v tom, ako je krajina riadená.

Viem, že môj otec by úplne netvrdil, že hlas verejnosti je hlas Boha, ale cítil dosť silne, že hlas ľudí je racionálny a mal by byť vypočutý. Roosveltamerický politik a 32. prezident USA v letech 1933–1945. Zastával svůj úřad nejdéle ze všech amerických prezidentů a byl jediným, který byl zvolen do svého úřadu více než dvakrát (zvolen byl čtyřikrát). Jeho vzdálený bratranec byl prezident Theodore Roosevelt. More vytváral nové spojenie medzi masami a politikmi. Už to viac neboli iracionálni konzumenti, ktorí boli riadení nasycovaním vlastných túžob, miesto toho, sa z nich stali rozumní občania, ktorí mohli brať účasť v riadení krajiny. V roku 1936 kandidoval Roosveltamerický politik a 32. prezident USA v letech 1933–1945. Zastával svůj úřad nejdéle ze všech amerických prezidentů a byl jediným, který byl zvolen do svého úřadu více než dvakrát (zvolen byl čtyřikrát). Jeho vzdálený bratranec byl prezident Theodore Roosevelt. More na znovuzvolenie. Sľúbil zväčšenú kontrolu veľkých korporácii. Pre korporácie to bol začiatok diktatúry.

Rozhovor s riaditeľom veľkej obchodnej spoločnosti: „Roosveltamerický politik a 32. prezident USA v letech 1933–1945. Zastával svůj úřad nejdéle ze všech amerických prezidentů a byl jediným, který byl zvolen do svého úřadu více než dvakrát (zvolen byl čtyřikrát). Jeho vzdálený bratranec byl prezident Theodore Roosevelt. More zasahuje do súkromných spoločností a vedie krajinu do dlhu na ďalšie generácie. Spôsob na ozdravenie je nechať obchod na pokoji.“ Ale Roosveltamerický politik a 32. prezident USA v letech 1933–1945. Zastával svůj úřad nejdéle ze všech amerických prezidentů a byl jediným, který byl zvolen do svého úřadu více než dvakrát (zvolen byl čtyřikrát). Jeho vzdálený bratranec byl prezident Theodore Roosevelt. More bol víťazoslávne znovuzvolený. „Vyzerá to, priatelia, tento krát ako skutočný zosuv pôdy.. Takže mi dovoľte ešte raz vám poďakovať, a povedať vám, že dúfam že sa všetci čoskoro uvidíme, a želám vám láskyplnú dobrú noc! Čeliac tomu sa biznis rozhodol bojovať proti a získať späť v Amerike moc. V srdci tohto súboja bol Edward Bernaysamerický zakladatel moderních public relations. Je mu připisováno autorství změny paradigmatu „prodávání nikoli zboží, ale životního stylu,“ které se dá vysledovat až do 2. poloviny 20. let. Stal se též expertem na propagandu More a profesia, ktorú vynašiel, public relations – vzťahy s verejnosťou.

Filmový príbeh: „Pochod postupu General Motors“ Kampaň mala ukázať dramatickým spôsobom, že práve podnikatelia a nie politici boli tí, ktorí vybudovali modernú Ameriku. Bernaysamerický zakladatel moderních public relations. Je mu připisováno autorství změny paradigmatu „prodávání nikoli zboží, ale životního stylu,“ které se dá vysledovat až do 2. poloviny 20. let. Stal se též expertem na propagandu More bol poradcom pre General Motorsmezinárodní korporace s hlavním sídlem ve Spojených státech amerických, která patří mezi největší výrobce automobilů na světě. V současnosti firma zaměstnává po celém světě přibližně 225 000 zaměstnanců. More, ale už nebol sám. Priemysel, ktorý vynašiel teraz prekvital a stovky PR poradcov organizovali veľkú kampaň. Používali nie len reklamy a billboardy, ale dokázali vlúdiť svoje posolstvo na stránky editoriálov novín. Stal sa z toho trpký boj. V odpovedi na kampaň točila vláda filmy, aby varovala pred bezohľadnou manipuláciou tlače veľkými podnikmi a hlavným darebákom bola nová postava človeka od Public Realations.

„Snažia sa dosiahnuť svoje ciele tým, že pracujú výhradne za kulisami kaziac a klamúc verejnosť. Cieľ takých skupín môže byť buď dobrý, alebo zlý, čo sa týka verejného záujmu, ale ich metódy sú vážnym nebezpečenstvom pre demokratické inštitúcie.“ Filmy tiež ukázali, ako zodpovední občania mohli sami dozerať nad tlačou. Mohli si vytvoriť tabuľku, ktorá analyzovala znaky skrytých postranných úmyslov. Ale aj taká vážna inštrukcia nemohla byť konkurenciou mocnej predstavivosti Edwarda Bernaysaamerický zakladatel moderních public relations. Je mu připisováno autorství změny paradigmatu „prodávání nikoli zboží, ale životního stylu,“ které se dá vysledovat až do 2. poloviny 20. let. Stal se též expertem na propagandu More.

Mal pomôcť stvoriť víziu utópie, v ktorej voľno-trhový kapitalizmus by bol v Amerike vybudovaný ak by nemal prekážky. V roku 1939 sa v New Yorku konala Svetová výstava. Edward Bernaysamerický zakladatel moderních public relations. Je mu připisováno autorství změny paradigmatu „prodávání nikoli zboží, ale životního stylu,“ které se dá vysledovat až do 2. poloviny 20. let. Stal se též expertem na propagandu More bol hlavným poradcom. Naliehal, aby hlavnou témou bolo spojenie medzi demokraciou a americkým biznisom. V srdci výstavy sa nachádzal obrovský biely dóm, ktorý Bernaysamerický zakladatel moderních public relations. Je mu připisováno autorství změny paradigmatu „prodávání nikoli zboží, ale životního stylu,“ které se dá vysledovat až do 2. poloviny 20. let. Stal se též expertem na propagandu More nazval „Democra-City“ („Mesto demokracie“) A hlavným vystaveným kúskom bol veľký model americkej budúcnosti, ktorý skonštruovali General Motorsmezinárodní korporace s hlavním sídlem ve Spojených státech amerických, která patří mezi největší výrobce automobilů na světě. V současnosti firma zaměstnává po celém světě přibližně 225 000 zaměstnanců. More.

Ann BernaysAmerický spisovatel, redaktor a učitel. More – dcéra Edwarda Bernaysaamerický zakladatel moderních public relations. Je mu připisováno autorství změny paradigmatu „prodávání nikoli zboží, ale životního stylu,“ které se dá vysledovat až do 2. poloviny 20. let. Stal se též expertem na propagandu More: Pre môjho otca bola Svetová výstava príležitosťou ako udržať status quo. To znamená, kapitalizmus v demokracii, demokraciu a kapitalizmus a ich zväzok. Spravil to manipuláciou ľudí a tým, že im vnútil myšlienku, že skutočná demokracia môže existovať jedine v kapitalistickej spoločnosti, ktorá bola schopná čohokoľvek; budovania týchto nádherných diaľnic, premietania filmov u každého doma, telefónov, ktoré nepotrebujú káble, uhladených športových áut.

Bolo to konzumné, ale zároveň z toho vyplývalo nejakým zvláštnym spôsobom, že demokracia a kapitalizmus patria k sebe. Svetová výstava bola výnimočným úspechom a zaujala americkú predstavivosť. Stvorila predstavu novej formy demokracie, v ktorej biznis reaguje na najhlbšie ľudské túžby spôsobom, akým by to politici nikdy nedokázali. Ale bola to forma demokracie, ktorá závisela od zaobchádzania s ľuďmi nie ako s aktívnymi občanmi, ako to robil Roosveltamerický politik a 32. prezident USA v letech 1933–1945. Zastával svůj úřad nejdéle ze všech amerických prezidentů a byl jediným, který byl zvolen do svého úřadu více než dvakrát (zvolen byl čtyřikrát). Jeho vzdálený bratranec byl prezident Theodore Roosevelt. More, ale ako s pasívnymi konzumentami. Pretože to bolo, ako veril Bernaysamerický zakladatel moderních public relations. Je mu připisováno autorství změny paradigmatu „prodávání nikoli zboží, ale životního stylu,“ které se dá vysledovat až do 2. poloviny 20. let. Stal se též expertem na propagandu More, kľúčom ku kontrole v masovej demokracii.

Stewart EwenAutor, historik a lektor v New Yorku o médiích, spotřebitelské kultuře a povolání v oblasti dodržování předpisů. Je rovněž uznávaným profesorem na Hunter College a Graduate Centre v New Yorku, v oddělení Historie, Sociologie a Mediální studia. More – historik Public Relations: Nevládnu ľudia ale ľudské túžby. Ľudia nemajú moc, v tomto prostredí nezávisí od ľudí žiadne rozhodovanie. A tak je demokracia zredukovaná z niečoho, čo predpokladá aktívnych obyvateľov na predstavu verejnosti ako pasívnych konzumentov riadiacich sa v prvom rade inštinktívnymi alebo nevedomými túžbami a že ak v skutočnosti dokážete vyvolať tieto potreby a túžby, môžete od nich dostať to čo chcete. Ale tento súboj medzi dvomi pohľadmi na ľudské bytosti, ich racionálnosť či iracionálnosť mal byť zakrátko dramaticky ovplyvnený udalosťami v Európe. Udalosťami, ktoré mali zmeniť osudy freudovej rodiny. V marci 1938 došlo k pripojeniu Rakúska k Nemecku. Dostalo názov „Anschluss“. Hitlerněmecký nacistický politik rakouského původu, od roku 1933 do své smrti kancléř a diktátor nacistického Německa. More dorazil do Viedne za prejavov výnimočného uznania. Ale aj v momente jeho prejazdu mestom, za kulisami nacisti systematicky bili a vyvolávali nenávisť davu proti novým nepriateľom nového lepšieho Nemecka.

Marcel Faust – obyvateľ Viedne v 30-tych rokoch: Anschluss bol svojim spôsobom výbuch strašnej nenávisti proti nepriateľom, takzvaným nepriateľom alebo čomukoľvek, čo považovali za nepriateľov, proti Židom a taktiež proti mnohým Rakúšanom, ktorý sa stavali na odpor nacistom v Rakúsku. Povedali, že teraz je to legitímne, mohli si robiť čo chceli, a tak to aj robili… Krádeže a vraždy, nemohol som tam zostať ani chvíľu; ľudská skazenosť bola vždy ľudskému správaniu blízka, mohlo sa to zvrtnúť veľmi rýchlo…

Keď násilie a vraždy zúrili vo Viedni, rozhodol sa Freudlékař-neurolog, psycholog a zakladatel psychoanalýzy. Vytvořil psychoterapeutickou metodu založenou na volných asociacích pacienta, vytvoření přenosového vztahu s ním a na interpretaci jeho promluv, snů, přenosových emocí a odporu během terapie. More odísť. Jeho cieľom bolo odísť do Británie, ale vedel, že Británia ako mnoho krajín odmietala vstup väčšiny židovských utečencov. Ale pomoc prišla od hlavného britského psychoanalytika Ernesta Jonesabritský (velšský) neurolog, psychoanalytik a oficiální Freudův životopisec. Byl prvním praktikujícím analytikem v Británii, a jako takový se stal šiřitelem psychoanalýzy v anglofonním světě. Vytvořil první překlady Freudových textů do angličtiny. V letech 1920-1930 byl prezidentem Mezinárodní psychoanalytické asociace. Jeho nejvýznamnějším teoretickým příspěvkem je zřejmě studie o noční můře (alptraum) z roku 1931. Věnoval též studii Shakespearově Hamletovi. Nejznámějším jeho dílem je třídílný životopis Sigmunda Freuda. More. Bol členom toho istého korčuliarskeho klubu ako britský domáci tajomník – Sir Samuel Hall, a Jones ho presvedčil, aby Freudovilékař-neurolog, psycholog a zakladatel psychoanalýzy. Vytvořil psychoterapeutickou metodu založenou na volných asociacích pacienta, vytvoření přenosového vztahu s ním a na interpretaci jeho promluv, snů, přenosových emocí a odporu během terapie. More vydal britské pracovné povolenie a v máji 1938 Freudlékař-neurolog, psycholog a zakladatel psychoanalýzy. Vytvořil psychoterapeutickou metodu založenou na volných asociacích pacienta, vytvoření přenosového vztahu s ním a na interpretaci jeho promluv, snů, přenosových emocí a odporu během terapie. More, jeho dcéra Anna a ďalší členovia rodiny vyrazili do Londýna.

Sily, ktoré bolo treba ovládať. Strašné dôkazy z táborov smrti mali byť dôkazom toho, čo sa stane ak sú tieto sily vypustené. A politici a plánovači v povojnovej Amerike uverili, že pod povrchom ich vlastnej populácie sa skrývajú tie isté nebezpečné sily. A obrátili sa preto na freudovu rodinu, aby pomohla kontrolovať tohto vnútorného nepriateľa. A vždy prispôsobiteľný Edward Bernaysamerický zakladatel moderních public relations. Je mu připisováno autorství změny paradigmatu „prodávání nikoli zboží, ale životního stylu,“ které se dá vysledovat až do 2. poloviny 20. let. Stal se též expertem na propagandu More nepracoval len pre americkú vládu, ale dokonca pre CIAzpravodajská služba USA s vnějším polem působnosti (tj. špionážním) mající zároveň za úkol provádět po celém světě operace ve prospěch USA. More a dcéra Sigmunda Freudalékař-neurolog, psycholog a zakladatel psychoanalýzy. Vytvořil psychoterapeutickou metodu založenou na volných asociacích pacienta, vytvoření přenosového vztahu s ním a na interpretaci jeho promluv, snů, přenosových emocí a odporu během terapie. More – Anna, sa taktiež stala vplyvnou osobou v Spojených štátoch, pretože verila, že ľudia sa dajú naučiť ako kontrolovať iracionálne sily v ich vnútri. Z toho vzišli ohromné vládne programy na riadenie vnútorného psychologického života más.

Happiness Machines 1

Může vás zaujmout

Dokumenty, publicistika, souvislosti, reference