Je s námi konec?

National Geographic přináší strhující dokument  v režii Fishera Stevense. Ústřední postavou snímku je herec a posel míru při OSN Leonardo DiCaprio, který odkrývá alarmující svědectví o současných problémech spojených s klimatickými změnami a hledá řešení, jak předejít fatálním dopadům na náš budoucí život. V pořadu jsou rozhovory s předními osobnostmi jakými jsou Barack Obama nebo Elon Musk a další.

Before the Flood

Mezi mé první vzpomínky patří obraz nad mojí dětskou kolébkou. Díval bych se na něj klidně celou noc. Můj otec kreslil komiksy v metru. Byl blázen do podobných zvláštních subkultur snad odpradávna. Začínal ve studiu Warhol s Lou Reedem a R. Crumbem, zkrátka s nejlepšími umělci jeho generace. Do tohoto zvláštního typu umění mě zasvětil už v dětství. Proto byly kresby tak hypnotizující, třeba Zahrada pozemských slastí od Hieronyma Bosche. Původně nakresleno kolem roku 1500. Stačí se na ně chvíli dívat a začnou vyprávět příběh.

Adam a Eva v zahradě samotného Edenu, ptáci lehce letící do dáli, sloni a žirafy jako vystřižené z pradávných kronik a textů. Další část kresby začíná být o poznání zajímavější. Jako by se zlo vpalovalo přímo do obrázku. Přelidnění, zhýralost a přebytek. A poslední část nám krásně uzavírá příběh hrůznou předpovědí – vypálený, poskvrněný kraj, viděný dětskýma očima. Ráj, jenž byl doslova oškubán až na kost.

Lidstvo nevědomky ničící světové klima pomocí odpadu a přežitků této civilizace. Pálení uhlí, oleje a dřeva produkuje oxid uhličitý, který putuje do atmosféry. Skleníkový efekt se naplno projevil a pomalu, ale jistě mění světové klima. A jak to asi ovlivňuje teplotu, ptáte se? Stoupá. Změnu můžeme cítit doslova všude. Je to oficiální. Rok 2012 byl nejteplejší rok v… 39 40 41 nejteplejší rok v tomto desetiletí nejteplejší rok vůbec. Možná to je tohle, co lidstvo vyhnalo ze zahrad Edenu.

– Zdarvím, jak se daří? – Pan DiCaprio, jak vidím. Je mi potěšením. Je tak neuvěřitelné vás potkat. Tady. Dá se s tím hýbat. A tohle upravit. A tohle slouží pro regulaci výšky. Jo. – Jako tohle. – Pro nižší a vyšší povolané zástupce. Co si myslíte, že je momentálně nejdůležitější? Změna klimatu je mnohem rychlejší, než jsme si mysleli. Zaznamenali jsme silně neobvyklé počasí. Když zahrneš obrovskou, téměř nekonečnou rozlohu vesmíru, je planeta Země jen nepatrná lodička na širém moři. A pokud se potopí, ledová voda nás čeká všechny. Je velmi zapálený do přírody a prostředí kolem nás, proto si myslím, že díky své vizi je nejvhodnější kandidát na tuto pozici.

Přivítejte prosím nově zvoleného posla míru, pana Leonarda DiCapria. Dlužím poděkování generálnímu tajemníkovi. Vaše excelence… Je pro mě neuvěřitelná pocta, být zvolen jako posel míru USA, co se klimatických změn týče. Stojím tady před vámi ne jako expert, ale obyčejný člověk, co je ochoten udělat vše v jeho silách a naplno se této problematice věnovat. Mám možnost se zapojit do nadcházejících událostí a ovlivňovat je. Ale pravdou je, že spoustu věcí se vymkla kontrole. Jako herec doslova žiji přetvářkou. Hraji nejrůznější postavy, které řeší vymyšlené problémy a žijí jen v našich představách.

Můj názor je takový, že lidstvo se na klimatické změny dívá úplně stejně. Jsme denně zahlcování přímo katastrofickými zprávami souvisejícími s naším životním prostředím, ale přesto se nic neřeší a problém se stává horším a horším. Zkuste se někoho zeptat na klimatické změny a lidé rychle změní téma. Kdyby jen U.N. vědělo, jak to cítím a jak temně naši budoucnost vidím, asi by jim došlo, že si vybrali toho nesprávného. Stovky a tisíce lidí zaplavily ulice New Yorku, pokoušející se o demonstraci proti klimatickým změnám.

Generální tajemník, Ban Ki-Moon, zvolil Lea jako vedoucí hlas v problematice životního prostředí, což má stejnou hodnotu jako požádání sériového vraha o ukázku používání sekáčku. Leonardo DiCaprio se jen naivně zapletl do světového podvodu jménem globální oteplování. Kdo jiný než hollywoodský herec by dokázal přesvědčit světové vůdce o globální krizi, která ani neexistuje, natož bez jakýchkoliv věděckých znalostí?

Dobrý den, jak se máte? Skvěle. Je mi ctí, jak se daří? Ráda tě vidím. Zdravím! Čau kámo. Konečně tě zase vidím. Tohle je můj další film, zasazený ve Spojených státech kolem začátku 19. století. Vlastně to je úplný počátek průmyslové revoluce. S lidstvem ničící prostředí, vyhlazením druhů a ničením kultur to má společného víc než dost. Tohle mají být lebky buvolů. Alejandro! To mi neříkej, snad to nejsou lovci kožešin? A tohle lidé prodávající zvířecí lebky? Jo, přímo zlatý důl. Co je sakra tohle? Co to je vůbec zač? Šílenost sama. Děsivé pomyšlení, ani jim nedošlo, že tímhle vyhlazují hromady zvířat, neuvěřitelné. Pokud to dokážeš nějak do filmu zapracovat, divákům to vyrazí dech. Jen uvidíš. Jak myslíš. Rychle na palubu! Dělejte!

Vlastně jsem ani na venkově nevyrůstal. Narodil jsem se nedaleko centra v Los Angeles. A mým jediným únikem před ruchem velkoměsta bylo Přírodní historické muzeum. Už jako malého mě fascinovaly vyhynulé druhy, obdivoval jsem je. Tolik rozličných zvířat, od ptáka doda až po holuba stěhovavého, jednoho z nejrozšířenějších druhů na Zemi. A to ani nemluvím o tasmanském tygru, známém jako vakovlk tasmanský, či alce velké, quaze, moe.

Nikdy nezapomenu na vztek, který jsem cítil při čtení o průzkumnících a osadnících, kteří vyzabíjeli celé druhy zvířat a během toho narušili celý přírodní ekosystém. Jediný rozdíl mezi minulostí a přítomností je ten, že už známe následky, které dalece přesahují\škody napáchané osadníky. Pokud to chceme zastavit, musíme is uvědomit, že valná většina ekonomika staví na fosilních palivech. Což znamená uhlí, olej a zemní plyn. Olej využíváme hlavně v dopravě, zatím co uhlí a zemní plyn pomáhají s elektřinou.

V prvních pár desetiletích dvacátého prvního století nám kvůli závislosti na palivech nezbývá nic jiného než extrémně riskovat a objevit další zdroje. Představte si to jako ničení vrcholků hor kvůli uhlí, frakování zemního plynu, těžba ropy z mořského dna a to nejhorší – sběr písku za účelem produkce fosilních paliv. Kácejí hektary lesů, svou chamtivosti otravují vodu a říční toky. Násilné zásahy ovlivňují faunu a flóru i lidské komunity, a není jen tak dostat z minerálů energii potřebnou pro výrobu. Neexistuje nic jako čistá fosilní paliva. Je to jako schválně si zabouchnout klíče v domě, víc v tom nehledejte…

Pravda je, že čím víc si o tom zjišťuji o všem, co tento problém obsahuje, tím víc mi dochází, jak špatně na tom jsme. A jak slepý jsem k tomuto tématu byl. Poprvé, když jsem slyšel o globálním oteplováním, mi bylo zhruba kolem dvacítky. Měl jsem tu možnost setkat se s vice prezidentem, Al Gorem, přímo v Bilém domě. Nakreslil hrubý náčrt naší planety na tabuli a kolem toho atmosféru a řekl: „Tohle je zatím náš největší problém.“ Neměl jsem sebemenší tušení, o čem to mluví.

Řekl, že všechny typy dopravy jako lodě, vlaky, letadla, auta; styl, jakým připravujeme a opracováváme jídlo; jak stavíme naše města, doslova všechno produkuje oxid uhličitý, CO2, díky čemuž čelíme globálnímu oteplování. Sněhová pokrývka na pólech roztaje, voda v moři stoupne a čekají nás záplavy, rychlé změny počasí, sucha, požáry. Znělo to jako nějaký katastrofický Sci-Fi film. Až na to, že vše, co řekl, byla smutná realita, která právě probíhá. Páni. Neuvěřitelná nádhera. Zajímalo mě, jak daleko jsme zašli. kolik jsme napáchali škod a zda je tu něco, co můžeme udělat, abychom to zastavili. Připraven?!

Je čtvrtého července a stojíme uprostřed Arktidy. Právě stojíme v oceánu a defakto chodíme ve vodě. Tohle je nejsevernější část ostrova Baffin, jednoho z tisíců ostrovů na Arktidě. Jsme daleko nad polárním kruhem a pokud položíte ruku do vody, nevydržíte to déle než 5 minut, pokud tedy nejste zvlášť otužilí. Vy tu normálně rybaříte, že ano? Správně. Co tu lovíte a chytáte za ryby? Na tomto území ryby, tuleně, narvaly a polární medvědy.

– Tohle je z polárního medvěda? – Jo. Tady to vidíte na vlastní oči! No, pobýváte tu už dost dlouho, co se ledu týče, přijde vám, že postupně ubývá? Měli jsme tu tvrdý, modrý led. Ne vybledlý jako tohle, sytě modrý. Pěkně robustní. Tohle je spíš jako zmrzlina. Sice je to led, ale jakmile to začne tát, brzy bude po všem. Taje daleko rychleji než dřív. Do roku 2040 si budete moci udělat výlet loďkou přes severní pól. Žádný led už nezbude a v létě to tu zaplaví arktický oceán.

Spalujeme takové dávky paliva, že to ovzduší neunese a led roztaje. Arktida je jako klimatizace pro Severní Hampshire. Jakmile se jednou vypne, neminou nás změny jako prudké a náhlé výkyvy počasí, rozsáhlé povodně a především až katastrofická sucha. Čelíme prozatím největší změně životního prostředí vůbec.

Koukej. Doplavali až sem! Na tomhle území žije zhruba 10 až 12 tisíc narvalů. Zatím ta čísla neklesají, na rozdíl od ostatních částí země. Pane bože. To je nádhera. Jo, čekají, až led opadne a oni budou moci plavat dál bez přerušení. Už jen jejich komunikace mezi sebou musí být dílo boží. Jako kdyby vrněli. Nechtěl bych žít bez těchto majestátních zvířat.

Zástupce Dne Země pro rok 2000 – Leonardo DiCaprio. Když mi bylo 25, požádali mě o účastní na obrovské akci – washingtonském Dni Země. Teploty stoupají, korálové útesy se rozpadají a od meteoritu před 65 miliony lety ještě nikdy nevyhynulo tolik druhů zvířat za tak krátkou dobu. Měl jsem dokonce tu čest vyzpovídat hlavu Spojených států amerických.

Proč si myslíte, že je tento problém tak přehlížen? Asi kvůli tomu, že chvíli trvá, než lidé změny pocítí, a také proto, že zatím to není až tak rizikové. Tehdy jsem z něj o globálním oteplování nedostal skoro nic. Pár stupňů nahoru v dnešní teplotě moc rozdíl nedělá. Tehdy se všichni zaměřovali na samostatné akce. Ale klíčem je přivést starost o životní prostředí do podvědomí běžných lidí.

A nakonec z toho vznikly nepatrné pohnutky, třeba jako výměna žárovky za úspornější. Sice se to zdálo jako lepší než nic, ale byla to jenom maličkost. Teď už je zřejmé, že události nabraly zcela nový směr a jsme na tom daleko hůře než kdy předtím. Pomalu zjišťujeme, že prvotní plány, které měly budoucnost zachránit, nejsou tak skvělé. Musím ale říct, že naše plány pro budoucnost jsou docela konzervativní. Pokud bude teplota růst stejným tempem jako během posledních deseti let, Grónsko se změní v tuny vody.

Té rozsedlině se radši vyhni. Ježiši! Nechoď tak blízko ke kraji. Jako kdyby tudy tekla řeka. Ten proud je hrozně rychlý. Tohle je roztátý led, tekoucí zpět do moře. Pokud zrovna nesněží, ledový příkrov roztaje a hladina opět stoupne. Tohle je naše stanice zaznamenávající klimatické změny. To myslíte vážně? Představoval jsem si obří iglů, kde pobíhá několik vědců věnujících se měření. Vypadá to docela pokrouceně. Do čeho se to vůbec připojuje?

No, teď už je ze všeho voda, ale měřák vedl zhruba 30 stop do ledu, který roztál. To znamená, že tahle trubice původně vedla skrz led? Jo, je tak i navržená. Takže všechen led kolem toho roztál? Přesně tak. A stačilo na to jen 5 let. Tak takhle hluboký byl let předtím, než Grónsko přišlo o dost ledu, a to jen za posledních 5 let. Správně. Tisíce krychlových kilometrů ledu, který roztál. A poté odtekl zpátky do moře.

Miami, New Orleans, Boston a Long Beach, i Californie budou největší oběti stoupající hladiny. Jižní Florida bude kompletně zatopená mořem okolo. Mezi místy, které jsou mořské hladině nejvíce vystaveny, hlavně ve Spojených státech, je Florida jedno z hlavních. Takže valná většina vaší kampaně byla zaměřená na informování veřejnosti, čemu jsme vystaveni?

Nemám tu svobodu a čas klimatické podmínky rozebírat. Kdo mi nevěří, tomu vždy říkám, ať se u mě zastaví a já ho přesvědčím o tom, jak velký problém před námi leží. Říkáme tomu „potopa za bílého dne“. Představte si nádherný slunečný den a z ničeho nic vidíte vodu valit se ulicemi města. Jak moře stoupá, voda teče dál a dál, vyplavuje kanalizace a v z ulic jsou Benátky. A jakmile je město zatopeno, je pozdě. Nic víc se s tím přece dělat nedá.

A co se tedy děje v rámci prevence? Začali jsme stavět čerpadla, podívejte se na tohle. Tak takhle to vypadá! Přesně! Zrovna budujeme síť po celém městě. Tahle ulice bývala zatopená. V nejhorších časech jste potřebovali loďku. A proto jsme silnici postupně zvedli, výsledek je jednoznačně viditelný kamkoliv se podíváte. Takže hlavní investici činí systém zvyšování polohy silnic a budování automatických čerpadel. Dohromady to vyjde asi na 400 milionů dolarů. Samozřejmě po celém městě. Vše platíme z příjmů města. Musel jsem zvýšit daně, což, jak si dokážete představit, vyvolalo vlnu nevole. Věříme, že podobný systém bude klíčovým prvkem.

– Souhlasím. A dám nám nějaký čas navíc. Rozhodně, řekl bych tak 40-50 let. Jenom? Jo. Jedna z věcí, kterou tvrdím, když se lidé zeptají: „A co se stane po těch 50 letech?“ je ta, že musíme přijít s ultimátním řešením, což bohužel znemožňuje guvernér a kabinet, který tvrdí, že se nejedná o nic závažného. Někteří úředníci byli dokonce vyloučeni za řešení této problematiky. Nastalo to v roce 2011, kdy se do toho opřel Rick Scott.

Nikdo nechce o globálním oteplování mluvit, především ne senátor Floridy, Marco Rubio, který má klimatické změny za vymyšlenou pohádku a pomoc jeho státu ho nezajímá. A to jsem měl původně naději, že vystoupí ze stínu a sežene státní dotace za poslední tři roky, aby městu pomohl. Nevěřím tomu, že lidská činnost způsobuje tak velké změny našeho klimatu, jak to vědci proklamují. Proč myslíte, že tuto skutečnost a vědu tak popírají?

Asi kvůli politice, která má co dočinění s lobováním, obchodem a především jednou věcí, Leo – oceán totiž není ani republikánů, ani demokratů, pouze se řídí okolními vlivy. Satelitní data za posledních sedmnáct let nevykazuí jakýkoliv náznak oteplování Země. Dnes mělo být aspoň 70 stupňů! A ono mrzne! Když už mluvíme o globálním oteplování – kde je, když ho potřebuju! Je tu pěkná kosa.

Věda rozhodně souhlasí s tím, že klimatické změny jsou způsobovány lidmi. Je to stejný fakt jako gravitační teorie. 97 procent vědců souhlasí, že klima se mění kvůli spalování fosilních paliv a dalším lidským činnostem, proto je hrozbou. Naneštěstí tu panuje obrovská dezinformační kampaň, která má zmást veřejnost. Když se podíváte na satelitní snímky, tak uvidíte, že od roku 1998 žádné oteplování nenastalo. Vlastně se v posledních letech svět ochlazuje.

Pokud věříte, že globální oteplování je největší problém lidstva, pak jste ti největší kreténi na světě. Zkuste nám říct něco o vás a o tom, jaké studie jste vykonal. Na střední jsem byl typický šprt, co se matematiky a věd týče. Studoval jsem fyziku a před 15 lety jsme se já a kolegové začali věnovat klimatickým změnám v minulosti. Zvěřejnili jsme graf, který ukazoval dlouhodobé ochlazení a jako blesk z čistého nebe se začalo oteplovat, což jsme ještě nikdy neviděli. Pojmenovali jsme to zvláštním jménem – „hokejka“, jelikož to vypadalo přesně jako její konec.

A jakmile jsme ho zveřejnili, musel jsem se připravit na zcela jiný život. Z jakého důvodu? Jaké na to byly reakce? Dělali si ze mě srandu na titulních stranách magazínu Wall Street i ve zprávách Foxu. Prý jsem jen ubohý podvodník. A němečtí vědci se zase dušovali, že je to naprosto nesmyslné měření. Údajně bych měl být nazýván šarlatánem, ne vědcem. I kongresman mě ponižoval.

Jenom tam naházel vymyšlené údaje a pak to všechno splácal dohromady. Dostával jsem výhružky smrtí, které byly tak věrohodné, že mi FBI musela vtrhnout do kanceláře kvůli vyšetřování a obálce s bílým práškem, která mi byla zaslána. Taky vyhrožovali smrtí mé rodině. Moc dobře věděli, že nepotřebují vyvracet mé argumenty. Stačilo jim rozpoltit veřejnost a probudit v nich nenávist a strach, s tím, že všechno řídilo jen pár jedinců.

Zájem o fosilních paliva podporovali velcí hráči jako bratři Kochovi, kteří se do mě pořádně opřeli, když si přečetli mou verzi. Pravda je, že většina klimatologů věří, že tato věda ještě nebyl úplně uznána. Globální oteplování je způsobené probíhajícím obdobím, dlouhodobým ochlazováním. Jednodušší je věřit v Boha, než v teorii o globálním oteplování. Webové stránky, zprávy, společnosti zaměřené na průzkum trhu. Všichni si hledají charizmatické osobnosti, které teorii vyvrátí a zvýší zájem o fosilní paliva.

Dr. Fred Singer, zástupce vědního oboru a zakladel projektu zaměřeného na prostředí. Balóny měřící počasí po celém světa za posledních 25 let nezaznamenaly jakékoliv oteplování. Většinou mají působivá jména jako například America za prosperitu, institut Srdce Země, a tak podobně. Všechny tyto výrazné skupiny jsou dotovány vládou. Amerika za prosperitu je hlavní společnost bratrů Kochových. Je to organizace založená bratry Davidem a Charlesem Kochovými a mimochodem – přeji dobré ráno, Time. – Je mi ctí tu být, Bille – Vítejte, za co plánujete utratit dosavadní peníze? Chceme vidět politické změny.

Koch Industries je jedna z největších soukromých firem, zaměřených na fosilní paliva. Dělají vše pro to, aby si obhájili zisky. Vzdali byste se průmyslu, a všech produktů, které nám za posledních 100 let pomohl vybudovat jen kvůli tomu, že teplota vzrostla ani ne o půl procenta? Ovládli kongres. Neustále slyšíme, že rok 2014 byl nejteplejším rokem vůbec, takže chytejte, pane prezidente.

James Inhofe je asi nejvlivnější člověk, co popírá klimatické změny a působí v kongresu. Globální oteplování je největší podvod, který se na Američanech kdy udál. Zastává funkci zástupce pro Výbor životního prostředí. Je tu několik tak arogantních jedinců, kteří si myslí, že jsou tak mocní, že mohou ovlivňovat klima. To se lidstvu nikdy nepovede.

Asi není překvapující, že pan James Inhofe je jeden z lidí v senátu, kteří dostávají nejvíce peněz z ekonomiky fosilních paliv. Zájem o paliva doslova skoupil sněmovnu, senát i Výbor pro životní prostředí. Nemůžeme s tím nic dělat, jelikož kongres je podplacený lidmi stojícími v čele těch největších společností, které ničí jakékoliv pokusy tento problém nějak řešit. Mají tu moc zdiskreditovat vědce, kteří této problematice zasvětili život.

Někdy mám chuť vzít flašku a na všechno se vykašlat. To je mi jasné. Já být vědec, tak mě to štve snad po zbytek mého života. Těm lidem je úplně jedno, že náš vedou špatným směrem – vidí v palivech jen profit, a že za sebou zanechají zničenou planetu je moc netrápí. Může být vůbec něco horšího? Už teď je světové klima na pokraji zhroucení, kvůli odpadu produkovaném dnešní společností.

Do atmosféry se kvůli automobilům a továrnám ročně vypustí minimálně přes 6 miliard oxidu uhličitého. Atmosféra se kvůli tomu otepluje. A to je špatně? Bylo vypočítáno, že pár stupňů navíc a ledovce začnou tát. Faktem je, že o tomto problému se ví už několik desetiletí, možná více než 50 let.

Každý den ti pošlu tisíckrát víc energie, než dokážeš využít za rok. Co takhle energie přímo z té zářící koule nad námi? Proč ne, přineste 6b! Solární baterie. Představte si dnešní svět, kdyby věda brala klimatické změny dostatečně vážně už kdysi. Naši pracovníci budou muset vytvořit efektivní generátory, o rozloze několika akrů nebo dokonce čtvrtečních mil. Abychom se mohli rovnat levnému uhlí a ropě.

Za tu dobu se populace vyhoupla o takových 5 miliard lidí a neustálé přibývá. Čína nedávno překonala Spojené státy americké ve znečišťování ovzduší. Tím se problém ještě daleko zhoršil. A zase jsme na druhé straně ulice. Zrovna jsme zajeli do pruhu pro kola.

Přímo apokalypsa, školy musí být zavírány, úroveň znečištění právě dosáhla nejhoršího stupně. Je skvělé, že nedovolujete podobných korporacím podvádět za zády ostatních. Čínská média o klimatických změnách mluví téměř každý den. Je pravda, že inklinujete k větrným a vodním elektrárnám, což by znamenalo posun k lepšímu?

Čína má jedny z největších větrných a solárních elektráren na světě. Čínu ovšem trápí i další věci, jako například přelidnění, takže jim nic jiného než vítr a solární energie nezbývá. A když si s tím jakž takž poradí Čína, zbytek světa by neměl mít problém. Sice se pořád spoléhá na fosilní paliva, ale přesto dokázali v oblasti obnovitelných zdrojů dokázat něco, co se ještě nikomu nepovedlo.

Otázka je, dokážou totéž i země třetího světa, kde je přelidnění na denním pořádku? Indie je třetí světový největší znečišťovač ovzduší, ale na druhou stranu země čelí výpadkům elektřiny a náhlým problémům. Indie neustále opakuje, že hlavním cílem je rychlý vývoj a pomoc lidem z chudoby.

Zajímáme se o klimatické změny. Ale pravda je, že jsme země, kde je získávání energie stejná výzva jako pro vás klimatické změny. Musíme se nejprve ujistit, že každý Ind má přístup k elektřině a dalším energiím. Podle všeho se tu nachází 300 milionů lidí bez elektřiny, přímo v centru Indie.

Přesně tak. To je jako všichni obyvatelé Spojených států. V indických vesnicích většinou naleznete lidi, kteří využívají kravský hnůj, který se v hindštině nazývá „uples“ a poté ho pálí. To je jejich jediný zdroj tepelné energie. A nad tímto zdrojem si také dělají jídlo. Uhlí je levné, ať se vám to líbí nebo ne. Musíte to brát i z tohoto pohledu.

Pokud jste v minulosti zaznamenali problém, nám se stane to samé, ale v budoucnosti. Máme přes 700 milionů domácností, kteří vaří čistě pomocí přírodních zdrojů. 700 milionů! Pokud by začaly využívat najednou uhlí, ještě k tomu v tomto měřítku, pak by byl celý svět okamžitě na škvarek. Nejlepší je, když se někdo úplně neznalý ptá: „Nejchudší země by měly využívat solární energie, proč opakují ty samé chyby jako jsme dělaly my?“

Neustále to slyším od amerických inženýrů. A fascinuje mě to. Kdyby to bylo tak jednoduché, tak by se mi taky líbilo, kdyby USA přestoupilo k solární energii, ale bohužel není. Ne, radši kážeme vodu a pijme víno. Musíme se naučit dodržovat sliby.

Přesně tak. Je mi to líto, vím, že jste Američan a neberte to prosím nijak osobně, ale vaše konzumní společnost nám zdevastuje planetu. Mám pocit, že tohle si musíme vyříkat. Ukážu vám tabulku z tohoto pohledu – spotřeba elektřiny jednoho Američana se rovná spotřebě 1.5 Francouze, 2.2 občanů Japonska a 10 občanů Číny, 34 Indů a 64 Nigerijců.

Proč? Stavíte totiž daleko více a především využíváte daleko více, než kdy předtím. Musíme započítat i tento styl života a konzumní společnost, abychom se dobrali přesných čísel. Hele, ne, že bych nesouhlasil, ale jak mám asi argumentovat? Máte naprostou pravdu a ano, je velmi těžké přesvědčit Američany, že musíme změnit náš způsob života, ale na rovinu – to se nestane.

Takže jsme na palivech závislí, a abychom mohli tuto krizi vyřešit, musíme stavět na obnovitelných zdrojích jako Slunce a vítr, které budou postupně zlevňovat a čím více peněz do nich nacpeme, tím více to přispěje k řešení problému. Ale… Je vidět, že kroutíte hlavou.

To jste poznal dobře, vyjadřuji nesouhlas. Chápu. Kdo bude investovat, Leo? Buďme realističtí – kdo a jak bude do toho všeho investovat, Indie investuje do solární energie spolu s Čínou daleko více, než USA. Co dělá USA tak dobře, aby se od vás mohli ostatní země učit? Jste jen závislí na palivech, kdyby ne, je to něco, co nás posune vpřed. Pokud budete ve vedení, může naše vláda říct: „Poslouchejte, když to dokázalo USA a nemá s tím větší problémy, byť jsou pod tlakem, my to můžeme dokázat taktéž.“

Smutné je to, že se to neděje. Ale lidé jako my, tedy dost bohatí, ty změny dokážou ustát, ovšem co chudá Indie, Afrika nebo Bangladéš, země, které to schytají nejvíce a pocítí dopad změn. Únor a březen, měsíce, ve kterých úroda zaniká, jelikož během pouhých 5 hodin zaprší tak, jako za půl roku. Půl roku dešťů v 5 hodinách? Takže celá úroda je úplně zničená?

Tak nějak. Pěkně se na tom nadřeme, potom spadne pár kapek mimo sezónu a od té doby zase dlouho nic, přitom je vše zničené. Musíme ostatní země přesvědčit, že klimatické změny jsou kritické. Není to jen nějaké představa. USA zapříčinilo nejhorší skleníkový efekt v historii, jen aby těžilo z fosilních paliv, samozřejmě to dělalo jen kvůli ziskům. Vím, že musím. Moje vytrvalost je pravděpodobně větší než u ostatních lidí, ale někdy se ptám – co je správné a za co bojovat? Do čeho bych se měl po hlavě vrhnout?

Miliardy lidí jsou bez elektřiny, chtějí energii, chtějí teplo, chtějí stejný život jako mám my tady už stovky let. Pokud chceme tento problém vyřešit, máme za to zodpovědnost a musíme světu pomoct všechno překonat, než bude moc pozdě. Postupně dochází k událostem, které byly dříve nemyslitelné. Není to jen o tom, že voda zaplavila už několik ostrovů. Je to o kolapsu, který se pomalu blíží. Vlastně už nastal.

Čemu momentálně čelíme jsou záplavy. Navíc se do pitné vody dostal bordel, což lidem škodí. Mluvili jste už s někým ze skupiny vědců, aby odhadl, kolik času tak zbývá? Podle odhadnutých scénářů a předpokladů vytvořených vědou to vypadá, že ostrovy budou zanedlouho zaplaveny, ovšem otázka je – co s tím uděláme? Momentálně jednáme s dalšími částmi ostrova, kde hladina vody ještě tolik nevzrostla.

Každopádně dlouhodobá taktika je něco, co držíme v tajnosti, protože musíme čelit tvrdé realitě, která je taková, že v případě největší nouze nebudeme moci zachránit všechny občany. Zvolnili jsme co se týče migrační politiky. Zakoupili jsme území na Fiji, takže pokud se někteří bojí a chtějí odejít, nijak jim v tom nebráníme. Hmm. Většinou jim nic jiného nezbývá.

Víte, mám vnoučata. Dokonce rovnou 12 vnoučátek. A chci, aby věděli, že budou mít kde složit hlavu. Pacifické ostrovy, ráj na Zemi je v ohrožení. Přes Palau nám do našich domovů a polí proudí voda. Neuvěřitelné a šokující. Kdy začal být ostrov osidlován? Jak je to dlouho? Už před 12 lety tu žili lidé. A za tu dobu vidíte negativní výsledky.

A to ještě nic není. Maloostrovní národy pocítí dopady klimatických změn asi nejvíce. Zažijí ten nejhorší možný scénář. To, co jsme světu provedli, je vysloveně zločin. Není to jen stoupající hladina moře. Zničili jsme i pobřežní ekosystém živočichů, kde se pohybovaly miliony ryb a vlastně jsme do koše zahodili půl miliardy let evoluce. Miliarda lidí spoléhá na rybolov u korálových útesů, jen kvůli proteinům. Miliarda lidí.

Jsme tu, nacházíme se u zdravého a nepoškozeného korálového útesu. Ale co chybí? Téměř nikde tu nic neplave. Myslíte, že útes uhyne? Už se nejspíše dávno stalo. Díky rybolovům ohrožujeme růst a zdraví korálových útesů. Hm. Pokud je vyčerpáme, budeme nahraní. Způsobí to zdejší hladomor. Je to takový začarovaný kruh.

S tím souhlasím. Myslím, že korálové útesy zanedlouho úplně vymizí. Takhle velké oceány desítky let absorbují oxid uhličitý. Zhruba třetinu toho, co jinak putuje do atmosféry. Potřebujeme tu ztrátu nějak nahradit. Problém je, že oceán nezvládne korály regenerovat, když vstřebává tuny emisí.

Takhle, život z oceánů nezmizí. Ať už uděláme cokoliv, něco v něm přežije, ale je tu také fakt, že by se nám to nemuselo moc líbit. Přišli bychom tím o 3 miliardy evoluce, zbyl by jenom sliz. Ničíme i ekosystémy, které nám přírodně pomáhají vyrovnávat klimatické změny.

Oceány, deštné pralesy,… všechny přírodní úkazy uhlík vstřebávají. Lesy už několik desetiletí pojmou většinu emisí a potom ukládají nezdravé látky do listů a organické biomasy. Takové emise nás nemohou ohrozit. Dokud je tedy nezapálíme a nevypustíme do atmosféry. Zničený ekosystém se chová jako časovaná bomba, která pošle všechno zpět do ovzduší.

Páni, to je teda slušný mlžný opar. Není vůbec nic vidět! Docela děsivé. Není to přírodní, že ne? Všechno to pochází z ohně? Ne, přírodní to rozhodně není. Nikdy jsem nic takového neviděl. Na světě zbývají už jen tři oblasti deštných pralesů.

Amazonie v Jižní Americe, povodí Konga v Africe a jihovýchodní asijský deštný prales v Indonésii. V Indonésii pálí lesy běžně, aby tím vytvořili plantáže pro palmový olej, který je momentálně světově nejlevnější. Nachází se v oleji na vaření, tepelně zpracovaných jídlech, kosmetice i čistících prostředcích. Takhle levná surovina poskytuje firemním gigantům obrovské zisky.

Kam až dohlédnete, jedna řada palmového oleje za druhou. Vlastně zničili drtivou většinu lesů. Kráska! Ani nedokážu porovnat, jak dříve lesy vypadaly. Lesy, kde se pobíhali sloni, nosorožci, tygři i orangutáni po tisících. Tohle je další výsledek lesů zničených olejovým průmyslem. Stačili se zachránit z nyní již neexistujícího pralesa.

Ten má ale stisk. Jo! Jsi silný. Seženu ti nějaké ovoce, neboj se. Dáš si mrkvičku, nebo ovoce? Rozhodně ovoce, to mají opice rády, ne? Ať ti chutná. Máš rád mrkve? No, moc jsi tomu nedal. Proboha. Jsou úžasní. Vždy říkám lidem pravdu, když prohlásí: „To jsou ale zlatíčka, jediní přeživší. Co se stalo dalším opičkám?“ „No, vlastně jsou všichni mrtví.“

A taky říkám to, že důvod, proč lidé ničí deštné pralesy je ten, že potřebují místo na další plantáže, aby měli lidé co kupovat. Lidem musí konečně dojít, že to, co kupují v supermarketech, jejich každodenní rozhodnutí, všechno ovlivňuje ekosystémy jako je tento.

Pokud je palmový olej opravdu ve všem, jak se mu mají zákazníci vyhnout? Když to má tak fatální dopad, proč vlády nezakážou tak velkým společnostem, aby neničili planetu a ušetřili na tom peníze? Pokud se chcete přestat spoléhat na výše postavené autority jako je vláda nebo tak něco, nedokážu vymyslet nic jiného než změnit jídelníček. Můžete začít už dnes.

Takže jste vědec, který studuje dopady zemědělství na klimatické změny, ale od mládí jste bral dobytek na zabijačky a jatka, mám pravdu? Jsem vědec, to je nejdůležitější. Ze všech důvodů pro odlesňování je nejdůležitější hovězí. A hovězí je jeden z nejneefektivnějších zdrojů na naší planetě. V USA je 47% země využíváno je pro produkci jídla, z toho jde valná většina na krmivo pro dobytek. Oříšky, zelenina, ovoce, všechno tohle tvoří pouhé procento. A krávy především vypouštějí metan, což je nejsilnější plyn pro skleníkový efekt. Vytváří ho tak, že jí až k prasknutí a když poté žvýkají, vypustí do ovzduší ústy hromadu metanu.

Atmosféra obsahuje sice více uhlíku, ale metan má daleko horší dopad. Každá molekula metanu je rovna 23 molekulám oxidu uhličitého. A většina metanu v atmosféře, vlastně téměř vše, je jen díky takovému množství dobytka. Pokud to porovnáme s jinými zdroji emisí, kolik procenta tak tvoří konzumace hovězího? V USA je zhruba 10-12 procent emisí pouze kvůli hovězímu. Je to šílené množství. Ale není zase tak těžké nastavit si určitou dietu, každý jednotlivec je schopný přestoupit z hovězího na nějakou alternativu. Třeba kuře.

Produkci kuřat stačí 20% území a 10% emisí způsobujících skleníkový efekt. Když to porovnáme s bramborami, rýží nebo pšenicí, hovězí vyžadují 50 krát tolik půdy. Takže by stačilo, kdyby lidé jedli o polovinu nebo čtvrtinu méně hovězího a rozdíl by byl znatelný. Velmi znatelný. A nemyslíte si, že je třeba zahrnout i to, že hovězí je tak nějak součást naší kultury? Možná, někdo není připravený jíst dennodenně tofu.

Já to chápu. Ale pokud někdo maso tak nutně potřebuje a bude jíst kuře, snížíme emise o 80%. Samozřejmě podle toho, odkud pocházíte. Na rovinu, uzpůsobit si jídelníček není zase tak velká hrůza.

Když jsem pracoval na Revenantovi, který je o boji muže s přírodními živly, natáčeli jsme v Kanadě a hledali sněhovou pokrývku. Ironie je, že jsme se setkali s tak velkými teplotami, až všechny naše zásoby sněhu roztály. Jen kvůli dokončení filmu jsme museli procestovat pomalu půl světa, abychom našli dostatek sněhu. Už jen to, že musí 200 lidí během léta odcestovat do Ushuaia kvůli tamní zimě, 9000 mil od lokace, kde jsme měli natáčet, je kvůli tání ledu přímo absurdní.

Byla to velmi teplá zima. Museli jsme až do nejjižnější části, hned za Jižním polárním kruhem, abychom to natočili, jen tam totiž zbývá poslední sníh. Už se těším, až budu svému synovi říkat: „Víš, pro vás děti je to smutná zpráva, ale vidět sníh pro vás bude pořádné dobrodružství. Takové cti se dostane jen několika málo vyvoleným.“

Někdy se cítím jako v nějakém surreálném filmu. Někdy se dívám kolem sebe a říkám si, že vše, co teď bereme jako samozřejmé, třeba naši planetu s celou její krásou, nemusí existovat v budoucnu. Vše se může změnit. Každý záblesk světla, který vidíte, se liší. Pochází z jiného světelného zdroje. Musíme změnit svět a všechno ostatní, dokonce i koncepci automobilů.

A tohle je pouze jedno město, pokud se podíváte v noci, uvidíte takhle zářit celý svět. Bojujeme proti společnostem podporujícícím fosilní paliva, která se jen ženou za ziskem. Jak tohle všechno můžeme změnit? Průmysl fosilních paliv je největší a světě. Dostává se jim více a více pozornosti, což znamená, že více důkazů proti nim odhalíme, tím lépe.

Ale z vědeckého pohledu je pravda, že zkrátka míříme do místa, odkud není návratu. Takže čím dříve převezmeme kormidlo, tím méně se nám povede napáchat škod. Ty kráso. Slušná práce. Páni! Jaký je váš názor na tohle všechno? Úkolem Gigafactory je snižovat ceny baterií na únosnou mez, kdy si je lidé mohou dovolit.

Chápu. Baterie jsou pro budoucnost klíčovou záležitostí. Slunce také nesvítí pořád, takže musíme mít nějakou záložní energii uloženou. Jak to pomůže chudým národům, které trpí přelidněním, ale zároveň nemají dostatek energie? Výhoda solárních baterií je taková, že obyčejný elektřina již nebude potřeba. Takže můžete být klidně ve vzdálené vesnici, mít solární panely napájející cílovou baterii a celá vesnice bude spolehlivě pod proudem, bez několika kilometrových kabelů pro rozvod elektřiny.

Pro porovnání – je to jako pevná linka pro mobilním telefonům, v mnoha vyspělých zemích přešli rovnou na přenosné telefony. Dělali jsme propočti jaké by to bylo, kdyby celý svět fungoval na bázi obnovitelné energie. Kolik by toho bylo potřeba, a tak. A vlastně by stačilo 100 takovýchto továren. 100 podobných staveb? Správně. Z toho by byly napájené celé Spojený státy. Stačilo by to pro celý svět. Celý svět? Tak nějak. Všechna energie. – Jako fakt?! – Ano.

To zní rozumně. Udržitelný zdroj. Obnovitelná energie. Přesně tak. Až bude Gigafactory hotová, bude to největší budova na světě. Několik pater a 15 milionů čtverečních stop. Ani Tesla by nezvládla postavit 100 Gigafactory. Rozdíl bude markantní, pokud se toho chopí i ostatní společnost, daleko větší než naše. A pokud se spojí společnosti Číny, USA a Evropy, dokonce i automobilky, pak máme možnost vystavět největší zdroj obnovitelné energie v historii lidstva.

Jestliže vláda zatahá za nitky a půjde nám vstříc, budeme to mít co nevidět. Ale zatím to jsou hrubé základy. Ani ještě neznáme cílovou cenu. Realita je taková, že pokud to nevyjde, žádný přechod na solární energii nebude. Aha. A jediná možnost je daň z oxidu. Tak jo, proveďte mě tou, jak říkáte, daní z oxidu, která bude ultimátním řešením pro klimatické změny.

Daň z oxidu je vlastně daň z jakékoliv aktivity, která vypouští oxid uhličitý do atmosféry. A pokud zvýšíte z něčeho daň, zvýší se i cena a lidé se radši dvakrát rozmyslí, než něco koupí. Taková lekce co se týče ekonomiky. Takže učíte ekonomiku na Harvardu a také jste autorem knihy moderní ekonomie, mám pravdu? Když už něco takového dlouhá léta učím, bylo by hloupé nevydat i doprovodné poznámky.

Takže jen abychom si to vyjasnili – pracoval jste s republikánskými velikány jako je John McCain, Mitt Romney, a dokonce jste spolupracoval s Georgem Bushem, když byl ještě prezident? Byl jsem zástupce ve výboru ekonomických poradců. A jak to, že už daň z oxidu dávno není zavedená? Víte, politici se vždy neřídí tím, co jim přikážou zkušenější.

Základní myšlenka je taková, že zdaníme aktivity spojené s negativními vlivy na dnešní společnost. Takže bychom zdanili i cigarety, aby se zvýšila cena a lidé jich tolik nekupovali. Klimatické změny nejsou jen počasí, ale celá škála negativních účinků. A daň z oxidu by lidi přinutila platit. Zapůsobit na to, aby se lidská společnost změnila je jeden z nejtěžších úkolů, protože lidé v dnešní uspěchané době nemají lehké životy a spousta z nich si nechce lámat hlavu s klimatem při každém banálním rozhodnutí.

A ani nemohou. A pokaždé, když tankujete auto, máte mít výčitky jako: „Sakra, proč zase ničím životní prostředí?“ Daň z oxidu je násilím neomezuje, jen je popostrčí a nevědomě je donutí dělat správně věci. Pěkně polopaticky – jste Republikán, který žádá více daní? Na to jsem také myslel, protože sice máte daň z oxidu uhličitého, ale na druhou stranu ušetříte jinde. Například mzdy. Místo zvýšení daní je to taková výhybka.

Je vůbec šance, že se to ujme i při dnešní politické situaci? Mám tím na mysli, že drtivá většina lidí v klimatické změny nevěří. Zvládneme to! Během kampaně se prezident Obama slovu „daň“ pěkně vyhnul, jinak by ho nezvolili. Pokud chceme změnit jeho pohled na daně, potřebujeme souhlas veřejnosti s daní z oxidu. Co třeba svatby gayů. Barack Obama byl striktně proti tomu.

„Já… vlastně nejsem moc přívrženec svateb stejných pohlaví.“ A když změnil názor? Anketa se otočilo o 180 stupňů. „Myslím, že svatba stejných pohlaví není problém.“ Politici, nebo naši zvolení vůdci, by měli následovat naše ideály. Dělají to, co lidé chtějí, aby dělali. Musíme zapůsobit na Američany. Jakmile budou přesvědčeni, politici rychle přehodnotí názory.

Prezident Obama a dalších 200 zemí se snaží vymyslet, jak se globálnímu oteplování vyhnout. V prosinci se všichni sejdou na Klimatické konferenci OSN v Paříži, kde se pokusíme donutit politiky, aby s tím vším souhlasili. Je to složitý rok. Jak se daří, Leo? Díky, že sis našel čas. Naposledy, když jsme se objali, to ostatní vzali trochu zvláštně. Víš, jak to myslím.

Fakt? No jo, už si vzpomínám. Málem jsem na to zapomněl! Rád vás vidím. Tak co se po letech jednání změnilo, že jste tak najednou otočil, Pamatuji si na záznam George Bushe, jak říká: „Konečně jsme se naučili, co globální oteplování pro lidstvo znamená.“ V Riu jsme proto, abychom hrdě oznámili, že hodláme Ameriku posunout vpřed a věnovat se vlivu na okolní prostředí.

Měli jsme jednu schůzi za druhou a neudělali jsme skoro nic. Tak jo, nejprve vysvětlím, proč se to tentokrát opravdu liší. Loni měl Obama proslov v Pekingu a rozhovor s čínským prezidentem Shim a dohromady se domluvili na snížení emisí v Paříži. Hádejte, jak to asi zapůsobilo – spojí se dvě takhle velké mocnosti a udělají takové prohlášení, což vytvoří příležitost, která tu ještě nikdy nebyla. Jako by to do sebe všechno zapadlo.

Naneštěstí se všechny negativní vlivy na okolní prostředí sčítají. Kromě toho se obrovská sorta lidí sbalila a kvůli klimatu uprchla ze svých rodných zemí. Dále jsou na seznamu i boje o vodu, které mohou být zdrojem válek. A extremisté určitého náboženského směru mohou tímto způsobem zapůsobit na chudinu, která nemá kde žít, co pozřít a je vůči tomuhle všemu vystavená. A pokud si někdo myslí, že si dělám srandu, ať se podívá, co se vůbec děje.

Lidé se také bojí, planetu akorát tak zpustošíme, což je přesně to, co momentálně děláme. Většinu svého času zabíjím přemýšlením nad tím, jak můžeme zajistit slušnou budoucnost pro lidstvo a kde pomyslný strop toho, co nám planeta ještě dovolí.

Také zastupuji určitou organizaci jménem Liga Země, což je mezinárodní sdružení vědců, které po desetiletí sbírá a hromadí informace jak zajistit naši budoucnost na planetě Zemi. Za chvíli se celkové oteplení přehoupne na 4 stupně, a to pouze za toto století. Což se, mimochodem, nestalo za posledních 4 miliony let. Už to nebude místo jako dnes, bude k nepoznání.

Zkuste mi dát nějaký ucelený obrázek toho, jak to bude vypadat, pokud nezasáhneme. Zaprvé, za posledních 12 tisíc let se teplota téměř nehnula. Vlastně pouze o stupeň Celsia během celé této periody. Perfektní planeta s až abnormálně úžasnými teplotami.

Souhlasím. A potom přijdeme my a teplotu zvyšujeme. Kde se teď momentálně pohybujeme? Dnes to je nárůst jeden stupeň. Je to ještě rychlejší, než jsme si mysleli, zhruba o 0.85 stupně. Takhle bouřka je tak masivní, že zasáhne 60 milionů Američanů.

Zažíváme historická sucha. Světové korálové útesy zemřou ještě před navršením dvou stupňů. A je vypočítáno, že nám zbývá zhruba 1.5 nebo 2 stupně. Téměř jsme toho už dosáhli. Což se nejspíš brzy stane. Přesně tak. Stačí 3-4 stupně a většina území v jižní části světa bude neobyvatelných. Zemědělství zahyne.

Což nám znemožní jakoukoliv možnost produkovat potraviny. Co vědce také znepokojuje je fakt, že se dostaneme do bodu, kdy vládu převezme Země a začne se regenerovat. Nazývá se to „bod zvratu“ a jednou z prvních zemí se stává Grónsko. Poprvé v historii planety se otepluje tak, že místo bílého, studeného povrchu, se z něj stane mazlavý černý povlak, který vlivem teplot roztaje z důvodu udržení teploty.

A to z důvodu, že led už se nebude mít jak udržet. Už jen barva ledu napoví. To může prozradit hodně. A většina z těchto průzkumů to potvrzuje. Metan ukrytý pod ledem se dostal do bodu, kdy je vypouštěn zpět do atmosféry. Což otepluje planetu ještě víc, což vypouští více metanu. Začarovaný kruh.

Správně. To se stane, pokud ihned nezakročíme. Jo, vše jen kvůli ziskům. Jednání o klimatu v Paříži by mohlo uspět, pokud se v prosinci světoví vůdci spojí a vytvoří nám tím příležitost, jak opět stabilizovat planetu. Při posledním summitu se nenašla žádná možnost, jak k tomu všemu využít vyspělou technologii. Ale teď by se to mohlo vyvrátit.

Vlastně máme důkaz. To se tak jednou v Německu vzbudíte a zjistíte, že 30% přijímané elektřiny je ze Slunce a větru, žádných rozvodů a udělátek, dokonce k tomu přispívá i 2 miliony občanů. Dánsko zase některé dny produkuje 100% požadované elektřiny jen z větru a Slunce. 100 procent. Naprosto obnovitelné. A nezapomeňte na to, že jakmile investujete do solární či větrné energie, zůstane vám navždy.

V zemích jako je má rodná, třeba Švédsko, se zdvihla v lidech obrovská nevole. Ať už to byly skupiny mladíků nebo nadnárodní korporace, premiér nakonec po 3 týdnech oznámil, že Švédsko bude první zemí bez jakýchkoliv fosilních paliv. – Gratuluji. – Dost mě to šokovalo a příjemně překvapilo, že si to prorazilo cestu vzhůru. Mám takový pocit, že jsme posunuli svět vstříc zářné budoucnosti. Ale co když to děláme moc pomalu?

Dámy a pánové, sešli jsme se dnes, abychom zamířili vstříc budoucnosti. Osud naší planety je ve vašich rukou. Jsem jen malá holka z ostrova Majuro v souostroví Marshall. Když mi bylo 6 nebo 7, tak mi děda řekl o jižním pólu a o tom, že roztaje, což zaplaví všechny naše ostrovy. Tato dohoda je pro ty, jejichž kultura a předci jsou svázáni s jejich zeměmi. Tato dohoda slouží jako příprava světa na dopad klimatických změn, které už dávno nastaly, a také odražení těch, které se na nás teprve chystají.

Čtvrt století rozhovorů o klimatických změnách vyústilo v tento výjimečný moment v Paříži. 195 zemí souhlasilo, že udělají vše, co je v jejich silách, aby to změnili. Není pochyb, že tento krok vše změní. Ale dostaneme se dost daleko?

Pařížská dohoda vyústilo jen ve varování, že teplota může vzrůst o dva stupně, zatím co teď se pohybuje na 1.5. Nikdo nezmínil daň z oxidu, ani jakýchkoliv postihů pro ty, kteří ji poruší. Žádné provize pro ty, co to dodrží. Nezbývá než víra v to, že dané země úmluvu dodrží. Což není moc pravděpodobné. Tohle je bohužel zatím nedosažitelný milník, který kongres zamítnul.

To, že přijdeme o 26-28% emisí zkrátka není pravda. Zastupuji komisi pro Ochranu životního prostředí. Zdar kámo. Rád tě vidím. – Díky – Vše v pohodě? Jasně. Tak jo, jdeme. Pařížská dohoda vyústila v historický moment nejen proto, že nás to doufejme dostane tam, kam potřebujeme, ale poprvé se země upsaly k akcím a činům, které vykonají. Vytváří to příležitost vyřešit tenhle problém jednou provždy.

Takže jsi vlastně rád, že to tak dopadlo? Jsem protože jsme konečně došli k použitelným metodám. Cíle, které byly v Paříži vytyčeny, zvládnou vědci levou zadní a problém bude vyřešen. Pokud budeme využívat po příštích 20 let technologie, které sníží počet emisí a potom budeme, jak bude přicházet nová a nová technologie, každým rokem vytvářet další milníky a cíle, pak to dokážeme zastavit ještě před tím, než to pro nás bude zhoubou.

Není tajemstvím, že jsi se do v této problematice docela angažoval a máš tu pár přívrženců. Jo, pár lidí jsem tím oslovil. Pokud by někdo přišel do tvé kanceláře a nevěřil klimatickým změnám, má moc zničit vše, na čem jsi do této doby pracoval? I když by to všechno někdo zpochybňoval, realita je taková, že s tím moc nezmůže. Veřejnost si začíná uvědomovat, že v tomto směru je věda nepopiratelná a nezbytná.

Obdivuji tvůj optimismus. – No jo. – Ale podívej se na vědu, na Antarktidu a na vědce, kteří tvrdí, že roztátý led zaručí vzestup hladiny moře o 4-6 metrů, což vyvolá katastrofické scénáře. Jsi vládce Nového světa. Máš přístup k informacím, o kterých se může ostatním leda zdát. Co tě na budoucnosti nejvíc děsí? Obrovská populace žije blízko oceánů. – Hm

A pokud uprchnou a nastane další migrační vlna, některé zdroje budou nedostatkové. Což zapřičiní boj mezi národy. Proto to Pentagon nazval národní bezpečnostní hrozbou. Nejde jen o okolní prostředí. Jde i o bezpečnost občanů. K tomu už jen ten smutek, který bych cítil, když by mé děti neviděly ledovce a zářivě bílou, což jsem pocítil při prvním vstup na Aljašku. To jde ruku v ruce s mými dětmi a já prostě chci, aby mé děti i vnoučata viděli to, což jsem v dětství viděl i já.

I když by ti city moc neříkaly, musíš se soustředit na to, že by to mohlo mít dopad na bezpečnost a na světový řád tak, jak ho známe a dávat si pozor na to, co se stane, pokud nezasáhneme. Proto musíme akutně zakročit. Pokud budeme tuto problematiku vyzdvihovat čím dál víc a informovat veřejnost, pak není důvod, proč bychom to nemohli vyřešit. Díky za váš čas, pane prezidente. To si piš. A díky za všechnu odvedenou práci. – Díky mockrát.

– Máme to? Došlo mi, že věda, tedy spíše její komunitní spolky, toho pro informování veřejnost zrovna moc neudělaly. Stačí vyletět tam nahoru a na vlastní oči vidět, jak tenká atmosféra je, jako tenounká pokožka okolo Země. Všechen kyslík, který dýcháme, i oxid uhličitý, vše co spálíme… všechno skončí zpátky v atmosféře.

Je to neuvěřitelně křehké. Vím, jak systém Země funguje, věnoval jsem se tomu přes 20 let. Nutilo mě poznání, jak spolu oceán, atmosféra i všechny další živly spolupracují. Tak jsem se na to vrhnul vědecky. Aha. Cítím se jako mravenec, který se snaží pochopit, jak vypadá slon, když na něj vyšplhá. Stačí být tam nahoře, na orbitě, a vidíš 1200 mil kamkoliv se podíváš.

Je to jako uvědomění. Vidět noční města, miliony lidí, kteří pro tento systém pracují, každý přispívá svou troškou do mlýna. A ve dne zase vidíš přírodní prvky tohoto ekosystému. Jako hurikány, masivní točící se kola větru nad oceány. Viděl jsem Amazonku, jak mi proplouvá pod chodidly. Na 5 minut jsem se cítil, jako bych vstřebal veškerou krásu tohoto světa. Byla to nádhera, dokonce i moře.

Při úsvitu jsem zase spatřil Slunce, jak stoupá nad prales a probouzí ho svými jemnými paprsky, jako by celý les dýchal. Na konci toho všeho mi začalo na této planetě více záležet, chápete? To bych snad nikdy nepocítil, pokud bych byl pouze nohama na zemi. A na lidech mi také záleží. Je to jako vnitřní probuzení. A chci, aby to dopadlo dobře.

Zrovna před Vánoci mi sdělili, že mám rakovinu slinivky břišní. Fráze 4, což znamená, že se rozlezla do celého těla. Takže jsem si pomalu musel uvědomit, že za chvíli na tomto světě skončím. Šance na přežití je jen velmi malá. Celý tenhle běh věcí mě donutil, abych se zamyslel, co je pro planetu důležité a zanechal tu něco osobního.

Tohle je nynější model Země, máme zhruba 20 satelitů, které slouží pro každodenní pozorování planety. Jeden satelit míří na mraky, další na teplotu povrchu, třetí zase na hladinu oxidu uhličitého v atmosféře. Když se všechny tyhle informace spojí, dokážeme vypočítat simulaci klimatu. Například tohle – teplota oceánu, pozorovaná z vesmíru. Zachycuje to stav oceánů celého světa. Tady můžete vidět, jak póly tají. Páni.

– Jo. – Nikdy bych tomu nevěřil. Takhle se to má dělat. Tohle je cesta jak zjistit, o co tu opravdu jde. A tady, Golfský proud, podívejte se. Pohyb celého oceánu. Je to skoro jako umění. Mám stejný názor. Největší dopady by byly zde – v Golfském proudu. – Chápu. A vidíte tohle?

Led z tajícího Grónska by tento pohyb zastavil, Golfský proud by zpomalil a teplota by začala růst nečekaným směrem. Evropu by postihly mrazy. Z tropů sem putuje vysoká teplota, konkrétně přes Atlantik, což teplota zahřívá. Takže Evropa by se ochladila? Správně. Největší dezinformace o klimatických změnách je to, že se oteplí. – Jo. – Aha.

Představuji vám nejlepší satelit na měření srážek na světě. Mám pocit, že srážky hrají v problematice klimatických změn obrovskou roli. Od rovníku klesají, což znamená, že zaznamenáváme velká sucha. A v již dnes teplých místech by to bylo ještě horší. – Jo. Ministerstvo zahraničních věcí sepsalo spoustu papírů o tom, jak vytrvalá sucha podpořila občanskou válku v Sýrii, Darfuru, Iráku a dalších místech, kde je nedostatek vody a potravin. Děje se to na celé planetě, nebo to postihlo pouze určité území??

– Ne. Očekáváme podobné problémy celosvětově. V částech Indie i USA, jako například Oklahoma. Nejkritičtější území uprostřed Ameriky se po příštích několik desítek let pěkně rozpálí. Pane bože… A co moje rodná Kalifornie? S ní to taky nevypadá dobře, obávám se. Tohle jsou předpovídaná sucha za zhruba 50 let.

Ale jako by to nestačilo, tohle jsou nejkrutější sucha za posledních 900 let. Přichází to rychleji, než si myslíme. Stává se to jednou za pár desetiletí. Nejsou to zrovna dobré zprávy. To teda ne. Spoustu lidí tenhle problém mate. Ale fakta jsou na naší straně. Led taje, Země se otepluje a hladina moře stoupá. Tak to proste je. Místo falešné paniky a proroctví o konci světa bychom se měli věnovat řešení.

Buďme realističtí. Nalezněme nějakou cestu. A ne, že by žádné nebyly. Pokud bychom přestali pálit fosilní paliva, zanedlouho by se planeta vrátila do původního stavu. Takže říkáte, že pokud to uděláme správně, zahřejeme planetu… Ne, jako to jako otevřít ledničku, nechat rozmrznout a zase zavřít. Takže by se pak arktické ledovce zase daly dohromady? Po zahájení fáze ochlazování ano. Takže tu opravdu je možnost to celé zvrátit

– Samozřejmě. – Zajímavé. – Jo, pořád je naděje. Podle všeho jste docela optimista, co se tohoto týče. To je jen dobře. Jo, jsem takový už od přírody. Věřím v lidstvo. A netajím se tím. Myslím, že pokud se jednou jako celek vyhrabeme z oblaku dezinformací a toho, co je nám předkládáno, pak si tuto hrozbu uvědomíme a převezmeme kormidlo dříve, než bude moc pozdě.

A co se zprvu zdálo nedosažitelné je nyní na dosah. Pořád myslím na obraz, který visel nad mou kolébkou. Příběh Zahrady pozemských slastí vlastně začíná existovat až mimo plátno. Bosch namaloval stav naší země 3. den po dokončení. Je to jako kdyby chtěl ukázat křehkost naší planety tím, že místo atmosféry obal pokryje sklem.

Papež František již na tohle svůj názor sdělil. Tento dokument má sloužit jako akutní varování proti globálnímu oteplování a zároveň jako určitý stesk po spravedlnosti. Náš milovaný domov je v havarijním stavu. Naše víra nás musí donutit dostat se z toho ven. Můžeme ovlivňovat naše kroky, dělat něco, abychom tyto nesnáze vyřešili. A přesto se pomalu, ale jistě blížíme k bodu zlomu. Je to přímá zpráva od papeže, v původním znění. Jednoho z nejvlivnějších duchovních na světě.

DiCaprio. Byl komunitou předvolán, aby udělil požehnání moderní vědě, co se klimatických změn týče. To papež ještě nikdy neudělal. Mít možnost si sednou s papežem a vyzpovídat ho byl neuvěřitelný zážitek. Tohle je ilustrovaná kniha od Hieronyma Bosche. Jako malému mi visela nad dětskou kolébkou. Děkuji mnohokrát.

V jeho hlase zněla naléhavost. I když pařížská konference nebyla úplně ideální, má pocit, že to byl krok správným směrem, jen ne dost velký. Cítí, že o tomto problému musíme mluvit, rozšířit to do celého světa a podnítit ostatní k nějakému řešení. Ale hlavně mi sdělil, že se za lidstvo modlí. Po všem co viděl má právo prohlásit, že je snad každému jasné, že už v zapovězených a neposkvrněných rajských zahradách nežijeme.

Jsme zrovna v druhé části malby. Kterou Bosch nazval „Lidská rasa chvíli před potopou“. A co mě nejvíce děsí je ta poslední, nejděsivější část. Ta s temnou, neprostupnou oblohou. Planeta, kterou jsme společným úsilím dovedli až do propasti. Otázka je – můžeme tento směr běhu věcí pozměnit? Pokud by to byl film, mohli bychom přepsat konec scénáře a vyhrabat se z toho.

Ovšem takhle reálný život nefunguje a nedokážeme předurčit, jak to skončí. Jediná věc, na kterou se můžeme spolehnout, je fakt, že můžeme ovlivnit naše další kroky, jak žijeme život, jak moc se o okolí zajímáme a také že máme tu možnost sdělit nejvýše posazeným vůdcům pravdu o klimatických změnách. Poslední mluvčí této ceremonie je člověk ověnčený cenou nejlepšího herce a Posel míru Spojených národů, pan Leonardo DiCaprio.

Děkuji generálnímu tajemníkovi za čest tu promluvit a také předním zástupcům klimatické problematiky za dnešní den, kdy konečně převezmeme kormidlo a určíme běh dějin. Jako Posel míru U.N.I jsem procestoval celý svět a za poslední dva roky jsem viděl města jako Peking naprosto znečištěná a prastaré severní kanadské lesy, které byly vykáceny, spolu, s vypálenými indonéskými pralesy.

V Indii jsem zase potkal farmáře, jejich úroda byla zdecimována. V Americe voda zaplavila město Miami a jeho ulice. V Grónsku zase mizí bělostný povlak ledovců a tají hektolitry ledu, což šokovalo i přední věděcké předpovědi. Co jsem se na té dlouhé a nevyzpytatelné cestě naučil mě zděsilo. Úplně mě mrazí z té hanby, které by nastala, až by naše děti a vnoučata vyrostly a došlo jim, že jsme měli možnost celou tuhle zkázu zastavit, ovšem scházela nám politická informovanost.

Přesto jsme dosáhli pařížské dohody. Několik zemí se tu sešlo, aby tuto dohodu podepsali a zpečetili tak osud lidstva, v němž přece jen ještě zbývá nějaká naděje. Bohužel, i přes všechny snahy to ještě nestačí. Potřebujeme obrovskou změnu. Která ovlivní naše kolektivní myšlení. Změnu, jež přesvědčí všechny ostatní a inspiruje ten zbytek skeptiků.

Dnes můžeme slavit, ale nebude to znamenat vůbec nic, pokud země nedostojí slibům této historické dohody. Po 21 letech diskuzí a různých setkání je čas utnout rozmluvy, výmluvy, už žádné desetileté výzkumy, žádná manipulace velkých společností s vědou a výzkumy, které mohou potencionálně ovlivnit budoucnost. Svět vyčkává. Buď budeme příštími generacemi zatracováni, nebo oslavováni.

Jsme poslední naději planety Země. Buď ji budeme ochraňovat a pečovat o ni, nebo z nás, živých bytostí, zůstanou pouze minulost. Čekáme Modlíme se za déšť Za déšť Za déšť Aby spláchnul Naše snahy A odmítnutí Uvěřit Konečně uvěřit Nemůžeme věřit vůbec ničemu Nechci se rozloučit Ještě se nechci rozloučit Padající hvězdy Protínající nebe Všichni budeme souzeni Tím, co zanecháme za sebou

Nechci se loučit Hej Je pozdě Se ti dívat do očí Do očí Do očí A zjistit Že jsme to nalezli Jsme všichni stejní Stejní Budeme souzeni Nechci se loučit Ještě ne Hvězdy padající z nebe Tiše protínající oblohu Všichni budeme souzeni Tím, co za sebou zanecháme Nechci se loučit… ne, ne, ne, ne, ne, ne ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne Potřebuji jen minutu, abych se nadechl Jen minutku Potřebuji dýchat Stačí mi… … jedno nadechnutí.

Dokumenty, publicistika, souvislosti, reference