Sovětský a ruský ekonom arménského původu, člen ruské akademie věd a čestný doktor obchodní správy Kingstonské univerzity, zakladatel a první redaktor časopisu EKO.

ekonom, pomocný sekretář ministerstva financí, zakladatel a ředitel americké ambulantní polní služby během první světové války a americký zástupce z Massachusetts.

Americký ekonom. Od 1961 do 1965 byl zástupcem náměstka ministra obrany a od 1965 do 1969 byl náměstkem ministra obrany pro analýzu systémů. V současné době je Marriner S. Eccles profesorem veřejného a soukromého managementu, Emeritus, na Stanfordské Graduate School of Business.

přední britský ekonom, který byl zakládajícím členem Výboru pro měnovou politiku (MPC) Bank of England v roce 1997.

Britský ekonom, který byl nejlépe známý jako hlavní hospodářský poradce předsedy vlády Margaret Thatcherovábritská politička, předsedkyně britské vlády a vůdkyně Konzervativní strany. Byla první ženou ve funkci britského premiéra a setrvala v ní déle než všichni její předchůdci ve 20. století. More od roku 1981 do roku 1983 a po svém návratu ze Spojených států znovu pět měsíců v roce 1989.

Americký ekonom, který je v současné době profesorem ekonomie Robert P. Gwinn na Booth School of Business v Chicagu. Dříve působil jako předseda Rady ekonomických poradců a byl nejmladším členem kabinetu prezidenta Baracka Obamyamerický politik, v letech 2009–2017 prezident Spojených států amerických a zároveň první Afroameričan v tomto úřadu. Roku 1992 vstoupil do Demokratické strany, za kterou zasedal v senátech státu Illinois a později v americkém Kongresu. V roce 2009 se stal nositelem Nobelovy ceny míru a časopis Time jej v letech 2008 a 2012 vyhlásil Osobností roku. V listopadu 2012 podruhé vyhrál prezidentské volby a obhájil tím svůj úřad na další čtyři roky. More

Veteran britský ekonom s kariérou trvající více než pět desetiletí. Původně byl akademickým pracovníkem z Oxfordu, postupně byl poradcem Bank of England, dočasným úředníkem, ekonomickým poradcem předsedy vlády Edwardem Heatem (1970-72) a ekonomickým redaktorem The Economist. Od roku 1989-91 navštěvoval profesor na Strathclyde University.

Britský ekonom. Byl členem Výboru pro měnovou politiku Bank of England od června 1997 do května 2000 a profesorem na London School of Economics (1985-2002, Emeritní profesor od roku 2002). Je autorem  Goodhartova zákona, který je pojmenován po něm. Je synem Arthura Lehmana Goodharta, a bratr Williama Goodharta.

Profesor ekonomiky zemědělství a zdrojů na Kalifornské univerzitě v Davisu. Jeho výzkumné / výukové zájmy zahrnují mezinárodní obchod, futures trhy a komoditní trhy.

americký ekonom, známý především svou prací na teorii veřejné volby, za kterou obdržel roku 1986 Nobelovu cenu.

ekonomka ze Spojených států amerických. Od 1. února 2014 je předsedkyní (Chair) Rady guvernérů Federálního rezervního systému (Board of Governors of the Federal Reservecentrální bankovní systém Spojených států amerických. FED je neziskovu společností, která není nikým formálně vlastněna (spíše se jedná o nezávislou státní instituci). Akcie nejsou jako akcie soukromých společností, akcie FED vlastní 12 neziskových Regionálních federálních rezervních bank, které založila vláda USA. Stát má k FED přímý přístup skrze volbu vedení společnosti jednou za 14 let, tím je zachována politická nezávislost More System, zkráceně často „Fedcentrální bankovní systém Spojených států amerických. FED je neziskovu společností, která není nikým formálně vlastněna (spíše se jedná o nezávislou státní instituci). Akcie nejsou jako akcie soukromých společností, akcie FED vlastní 12 neziskových Regionálních federálních rezervních bank, které založila vláda USA. Stát má k FED přímý přístup skrze volbu vedení společnosti jednou za 14 let, tím je zachována politická nezávislost More“). Její funkční období skončilo 31. ledna 2018, mohla by však zůstat členkou Rady guvernérů Fedcentrální bankovní systém Spojených států amerických. FED je neziskovu společností, která není nikým formálně vlastněna (spíše se jedná o nezávislou státní instituci). Akcie nejsou jako akcie soukromých společností, akcie FED vlastní 12 neziskových Regionálních federálních rezervních bank, které založila vláda USA. Stát má k FED přímý přístup skrze volbu vedení společnosti jednou za 14 let, tím je zachována politická nezávislost More, pokud by se k tomu rozhodla

americký ekonom. Intenzivně se zaměřuje v následujících vědeckých oblastech: hospodářský růst, udržitelnost životního prostředí, oddlužení rozvojových zemí, redukce chudoby, či globalizace. Sachs se proslavil jako poradce vlád po celém světě v ekonomických otázkách.

anglický ekonom, profesor na univerzitě v Cambridge a guvernér anglické centrální banky (Bank of England). Byl zakladatelem keynesiánství, což je do jisté míry protipól klasické a neoklasické ekonomie. Oproti těmto teoriím dospěl mj. k pozitivnějšímu názoru na státní zásahy do hospodářství. Důsledky jeho úvah vyústily v aplikace pro řešení Velké hospodářské krize z 30. let, zejména v USA a Spojeném království, jejichž úspěch je stoupenci jeho koncepce považován za důkaz překonání principů klasické ekonomie. Je označován za jednoho z nejvýznamnějších ekonomů 20. století. Jeho tolerance k zadlužování státu (veřejné službě lidu) našla mnohé oponenty.

americký ekonom, profesor Kolumbijské univerzity. Je nositelem Medaile Johna Batese Clarka (1979) a Nobelovy ceny za ekonomii (2001). Zastával funkci viceprezidenta a hlavního ekonoma Světové banky. Zabývá se zejména problematikou ekonomického rozvoje a globalizačních procesů ve světové ekonomice. V širším povědomí je znám jako kritik činnosti mezinárodních institucí (zejména Světové bankysdružení dvou specializovaných organizací Organizace spojených národů (OSN), které zajišťují finanční a technickou pomoc rozvíjejícím se zemím s cílem snížit chudobu a zlepšit životní podmínky na celém světě. Tvoří ji Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj(International Bank for Reconstruction and Development – IBRD), která pomáhá středně bohatým a chudým (ale solventním) zemím v ekonomickém růstu, a Mezinárodní asociace pro rozvoj (International Development Association – IDA), která se snaží zabezpečit dostupnost finančních prostředků pro nejchudší země světa, obvykle formou grantů, bezúročných či nízkoúročných půjček. More a Mezinárodního měnového fondu) a neoliberálních ekonomů (dle jeho slov „tržních fundamentalistů“). Ekonomům a politikům v České republice a ostatních (post)tranzitivních ekonomikách je znám jako kritik „šokové terapie“ transformace ekonomiky a metody kupónové privatizace. V roce 2000 zakládá při Kolumbijské univerzitě Iniciativu pro politický dialog (IPD – Initiative for Policy Dialogue), think tank zaměřený na otázky mezinárodního rozvoje. V České republice působí na institutu CERGE-EI.

Americký ekonom, bývalý viceprezident pro ekonomiku rozvoje a hlavního ekonoma Světové bankysdružení dvou specializovaných organizací Organizace spojených národů (OSN), které zajišťují finanční a technickou pomoc rozvíjejícím se zemím s cílem snížit chudobu a zlepšit životní podmínky na celém světě. Tvoří ji Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj(International Bank for Reconstruction and Development – IBRD), která pomáhá středně bohatým a chudým (ale solventním) zemím v ekonomickém růstu, a Mezinárodní asociace pro rozvoj (International Development Association – IDA), která se snaží zabezpečit dostupnost finančních prostředků pro nejchudší země světa, obvykle formou grantů, bezúročných či nízkoúročných půjček. More (1991-93), vedoucí úředník ministerstva financí USA v celé vládě prezidenta Clintonaamerický demokratický politik, který byl v letech 1993–2001 v pořadí 42.  prezidentem Spojených států, historicky druhým, jenž podstoupil proces impeachmentu , tedy odvolání z funkce. More (nakonec tajemník ministerstva financí, 1999-2001) a bývalý ředitel Národní ekonomické rady prezidenta Obamy (2009-2010).

ekonomický lektor který se stal vládním poradcem, později pracoval na ochraně výzkumu sociálních věd ve Spojeném království.

americký ekonom a profesor 20. století. Během své kariéry přispěl mnoha studiemi k analýze makroekonomických výkyvů a ekonomického růstu v průběhu času.

American economist. He was Chairman of the Federal Reserveunder Presidents Jimmy Carter and Ronald Reagan from August 1979 to August 1987. He is widely credited with ending the high levels of inflation seen in the United States during the 1970s and early 1980s. He was the chairman of the Economic Recovery Advisory Boardunder President Barack Obama from February 2009 until January 2011

Britský ekonom. V letech 1957 až 1988 byl vedoucím Ústavu ekonomických věcí.

Britský politik, který měl několik míst v kabinetu, včetně kancléře státní pokladny. Od roku 1955 až do konce šedesátých let byl mluvil jako potenciální vůdce konzervativců a byl dvakrát vážně zvážen na post; on byl hlavním rivalem Edwarda Heatha v roce 1965. Vedl také ředitelství v několika britských finančních firmách.

Britsko-iránský ekonom, který byl od října 2014 místopředsedou pro globální kapitálové trhy v Morgan Stanley. Do července 2014 byl předsedou Mezinárodního měnového fondumezinárodní organizace přidružená k OSN, jež si klade za cíl usnadňovat mezinárodní měnovou spolupráci, podporovat stabilitu směnných kurzů a prostřednictvím půjček podporovat státy, jež zažívají hospodářské potíže. More pro styk s evropskými tvůrci politiky a institucemi během krize v eurozóně.

americký ekonom známý hlavně svou prací v oboru hospodářského růstu, která vyústila v model exogenního růstu. V roce 1987 za tuto práci získal Cenu Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela. V současnosti je emeritním profesorem na ekonomickém oddělení MIT.

americký ekonom a profesor zahraničních vztahů, národní bezpečnosti, jaderné strategie a kontroly zbraní na Škole veřejné politiky při University of Maryland. V roce 2005 mu byla udělena Nobelova cena za ekonomii

Doktor vědy: Historie

Americký ekonom a zakládající prezident Urban Institute, Washington, DC, založený na sociální a hospodářské politice. Výzkumný pracovník společnosti RAND Corporationprestižní americká výzkumná instituce, jejímž posláním je "hledat řešení důležitých společenských problémů, které napomohou společnostem po celém světě být bezpečnější, zdravější a více prosperující". More od 1953 do 1962