první král Saúdské Arábie, zakladatel třetího saúdského státu. Vládl zemi v letech 1932–1953, přičemž území státu ovládal již předtím. Založil stát jako absolutistickou monarchii s rysy teokracie a tento charakter si drží s malými úpravami dodnes. Všichni následující králové Saúdské Arábie až dosud byli jeho syny.
Archiv
Alexandr II. Nikolajevič
ruský car v letech 1855–1881 z rodu Romanov-Holstein-Gottorp, se narodil 29. dubna1818 v Petrohradě jako syn cara Mikuláše I. a jeho manželky Alexandry Fjodorovny, původem pruské princezny, dcery Fridricha Viléma III. Za jeho vlády došlo k částečné liberalizaci ruského samoděržaví.
Alžběta I.
královna Anglie a Irska od 17. listopadu 1558 až do své smrti. Byla dcerou Jindřicha VIII. a jeho druhé ženy Anny Boleynové a stala se pátou a poslední panovnicí z rodu Tudorovců.
Fajsal bin Abd al-Azíz
třetí krále Saúdské Arábie. Vládl zemi v letech 1964 až 1975. Zemřel na následky atentátu.
Jindřich I. Anglický
anglický král normanského původu. Jindřich byl čtvrtým synem Viléma I. Dobyvatele, přičemž se jako první z nich narodil na anglické půdě po normanském záboru z roku 1066. Po svém starším bratru Vilémovi II. nastoupil na anglický trůn a v roce 1100 porazil svého nejstaršího bratra Roberta, a stal se tak vévodou z Normandie.
Jindřich VIII. Tudor
Jiří III.
panovník Království Velké Británie a Irska od 25. října 1760 do spojení obou zemí 1. ledna 1801, kdy se stal králem Spojeného království Velké Británie a Irska. Byl také vévoda brunšvicko-lüneburský a kurfiřt hannoverský do 12. října 1814, kdy se poté, co se hannoverské kurfiřtství stalo královstvím, stal králem hannoverským
Karel I. Stuart
král Anglie, Skotska a Irska od 27. března 1625 až do své popravy 30. ledna 1649. Je znám především pro svůj střet s parlamentem. Byl zastáncem názoru na božský původ panovníka, což znamenalo, že panovník odvozoval svou moc od Boha a nemohl tak být sesazen. Mnoho lidí se domnívalo, že se snaží o zavedení absolutní monarchie.
Ludvík XVIII.
francouzský král, vnuk Ludvíka XV., bratr popraveného Ludvíka XVI. a svého nástupce Karla X., příslušník královského rodu Bourbonů.
Marie I. Tudorovna
královna Anglie a Irska od 19. července 1553 do své smrti. Stala se čtvrtým korunovaným panovníkem z rodu Tudorovců. královna získala přídomek Krvavá Marie, anglicky „Bloody Mary“. Její nástupkyně na anglickém trůnu Alžběta I. obnovila nezávislost Anglikánské církve.
Mohammad Reza Pahlavi
íránský šáh z dynastie Pahlaví a zároveň poslední monarcha na perském pavím trůně. Jeho otcem byl Rezá Šáh Pahlaví, někdejší kozácký důstojník a od převratu v letech 1924/1925 šáh, matkou dcera generála Tádžo-l-Molúk.
Muhammad Záhir Šáh
poslední afghánský král v letech 1933 – 1973. Stal se nástupcem svého otce Muhammada Nádira Šáha, který se králem prohlásil po abdikaci a emigraci svého strýce Amanulláha Chána v roce 1929. Záhir Šáhovou matkou byla Mah Parwar Begum.
Napoleon III.
zvaný Ludvík Napoleonfrancouzský vojevůdce a státník, císař v letech 1804–1814 a poté sto dní na přelomu jara a léta 1815. Během Velké francouzské revoluce udělal závratnou kariéru: ve 24 letech byl generálem, krátce po třicítce prvním mužem ve státě a na vrcholu své moci ovládal většinu západní Evropy. Rychlý byl i jeho pád; závěr života strávil ve vyhnanství., jinak též Napoleon III.zvaný Ludvík Napoleon, jinak též Napoleon III., byl synem Ludvíka Bonaparta a jeho manželky, královny Hortense de Beauharnais. Jeho otec vládl Holandskému království, které existovalo po určitou dobu z vůle Napoleona I. Bonaparta. Stal se prvním prezidentem Francie (s titulem princ-prezident) a posléze se prohlásil za francouzského císaře. Jeho vláda byla svržena poté, co byl zajat v prusko-francouzské válce během bitvy u Sedanu., byl synem Ludvíka Bonaparta a jeho manželky, královny Hortense de Beauharnais. Jeho otec vládl Holandskému království, které existovalo po určitou dobu z vůle Napoleona I. Bonaparta. Stal se prvním prezidentem Francie (s titulem princ-prezident) a posléze se prohlásil za francouzského císaře. Jeho vláda byla svržena poté, co byl zajat v prusko-francouzské válce během bitvy u Sedanu.
Prince Bernhard of Lippe-Biesterfeld
Německý princ, který byl manželkou královny Juliany z Nizozemska; oni byli rodiči čtyř dětí, včetně bývalé královny Nizozemí, princezna Beatrix.
Vilém I. Pruský
pruský král (1861 – 1888) a první německý císař (1871 – 1888). Pocházel z braniborské větve rodu Hohenzollernů.