sedmý prezident Spojených států amerických (1829–1837). Jeho slogan zněl: „Nechť vládne lid“, přičemž za tento lid nepovažoval indiánské a černošské obyvatelstvo. Pro svou neústupnost nosil přezdívku „Starý ořechovec

americký politik, v letech 2009–2017 prezident Spojených států amerických a zároveň první Afroameričan v tomto úřadu. Roku 1992 vstoupil do Demokratické strany, za kterou zasedal v senátech státu Illinois a později v americkém Kongresu. V roce 2009 se stal nositelem Nobelovy ceny míru a časopis Time jej v letech 2008 a 2012 vyhlásil Osobností roku. V listopadu 2012 podruhé vyhrál prezidentské volby a obhájil tím svůj úřad na další čtyři roky.

americký demokratický politik, který byl v letech 1993–2001 v pořadí 42.  prezidentem Spojených států, historicky druhým, jenž podstoupil proces impeachmentu , tedy odvolání z funkce.

Srbský politik, který v letech 2004 až 2012 působil jako prezident Srbska.

Guatemalský vojenský důstojník a politik. Po převzetí moci při státním převratu sloužil jako prezident Guatemaly od roku 1954 do roku 1957.

byl v letech 1985 až 1990 ministr zahraničních věci SSSR za éry Michaila Gorbačova. Od roku 1995 až do 23. listopadu 2003 byl prezidentem Gruzínské republiky. Ševardnadze si díky svým politickým schopnostem vysloužil přezdívku „Tetri Melia“ („Bílá Liška“).

kubánský prezident a premiér, revolucionář a první tajemník Komunistické strany Kuby. Vládl od roku 1959, kdy byl pod jeho vedením svržen generál Fulgencio Batista, až do roku 2006, kdy těžce onemocněl a jeho funkce kromě vedení strany převzal jeho bratr Raúl Castro. V únoru 2008 rezignoval na pozici prezidenta a v dubnu 2011 se vzdal i funkce prvního tajemníka strany.

americký politik a 32. prezident USA v letech 1933–1945. Zastával svůj úřad nejdéle ze všech amerických prezidentů a byl jediným, který byl zvolen do svého úřadu více než dvakrát (zvolen byl čtyřikrát). Jeho vzdálený bratranec byl prezident Theodore Roosevelt.

bývalý 41. prezident Spojených států v letech 1989–1993. Zastával řadu vysokých politických a diplomatických funkcí.

43. prezident Spojených států amerických, člen Republikánské strany, pocházející z prominentní rodiny Bushů. Mezi dalšími vlivnými členy této rodiny jsou jeho děd, senátor Prescott Bush, jeho otec George H. W. Bush, 41. prezident USA, a jeho bratr Jeb Bush, exguvernér státu Florida.

afghánský politik a v roce 1979 krátkou dobu i afghánský prezident (oficiálně předseda prezidia Revoluční rady).

americký politik, politický filosof a čtvrtý prezident Spojených států amerických. Je jedním z hlavních autorů americké Deklarace nezávislosti (1776). V roce 1788 napsal více než třetinu Listů Federalistů obhajující ratifikaci Ústavy. Sloužil v Kongresu, vypracoval mnoho základních zákonů a prvních deset dodatků Ústavy. Nejzákladnější přesvědčení Madisona jako politického teoretika bylo, že nová republika potřebuje zabránit zvyšování vlivu různých zájmových skupin.

americký demokratický politik, byl 39. prezidentem Spojených států amerických (1977–1981), 83. guvernérem Georgie (1972–1975) a senátorem za Georgii (1962–1966). Carter v roce 2002 obdržel Nobelovu cenu za mír.

35. prezident USA (1961–1963). Jde o jediného prezidenta v historii USA, který se hlásil ke katolické církvi. Dosud je i nejmladším zvoleným prezidentem (nejmladším prezidentem je Theodore Roosevelt, který nastoupil do úřadu ve 42 letech po atentátuna svého předchůdce).

sovětský politike, nejvyšší představitel Sovětského svazu (SSSR) v období let 1964–1982.

demokratický politik a 36. prezident Spojených států amerických.

byl osmým prezidentem Spojených států. Byl to klíčový organizátor Demokratické strany a první prezident, který neměl anglické, irské nebo skotské předky. Byl také jediným prezidentem, jehož mateřštinou nebyla angličtina, protože jako svůj rodný jazyk používal nizozemštinu

ruský a bývalý sovětský komunistický politik, který byl v letech 1985–1991 vůdcem Sovětského svazu.

konžský politik a po vojenském převratu v roce 1965 prezident Konžské demokratické republiky a od roku 1971 prezident Zairu až do roku 1997.

vietnamský politik, první prezident Vietnamské republiky (Jižního Vietnamu) v letech 1955–1963.

afghánský komunistický politik a spisovatel tvořící v paštštině, prezident a premiér Afghánistánu v letech 1978-1979

zimbabwský politik, druhý prezident země úřadující v letech 1987 až 2017. Vystudoval ekonomii v Londýně. Do roku 1960, kdy se dostal do politiky, pracoval jako učitel. V letech 1964–1974 byl vězněn. Roku 1980 se po prvních všeobecných volbách stal prvním premiérem. V témže roce Velká Británie uznala nezávislost svého bývalého koloniálního území pod názvem Zimbabwe (dříve bylo označováno jako „Jižní Rhodesie“). 31. prosince 1987 byl Mugabe zvolen prezidentem. Postupně si získával stále více moci a jeho vláda se pomalu stávala diktaturou. Kvůli jeho programu na vyvlastnění majetku bělošských velkofarmářů se země dostala do vleklé hospodářské krize. V zemi je nyní 85 % nezaměstnaných a sužuje ji rekordní hyperinflace – pro rok 2008 to bylo 231 000 000 %. Inflace v Zimbabwe je nejvyšší na světě

srbský politik, prezident Srbska v letech 1997–2000 a hlava Svazové republiky Jugoslávie v letech 1991–1997. Na podzim 2000 jej mohutné demonstrace donutily přiznat porážku v prezidentských volbách. Milošević je považován za hlavního představitele Srbů během konfliktů v bývalé Jugoslávii.

bývalý ukrajinský politik, v letech 2002–2004, 2004–2005 a 2006–2007 premiér a v letech 2010–2014 prezident země. V prezidentských volbách v roce 2010 byl se ziskem 48,95 % hlasů zvolen prezidentem Ukrajiny, úřadu se ujal 25. února 2010. Po vleklé ukrajinské krizi probíhající od listopadu 2013, která vedla až k pouliční válce v Kyjevě, byl dne 22. února 2014 v nepřítomnosti parlamentem fakticky sesazen. Od svého sesazení a následného útěku z Ukrajiny  – podle ruského prezidenta Vladimira Putina z důvodu ohrožení života, přičemž mu k opuštění země dopomohly ruské speciální složky – pobývá v exiluv Rusku. V současnosti žije v Rostově na Donu

ukrajinský politik, vůdčí osobnost bloku Naše Ukrajina (Наша Україна). V období 22. prosince 1999 – 29. května 2001 působil jako premiér Ukrajiny, v období 23. ledna 2005 – 25. února 2010 jako prezident Ukrajiny

ruský politik, prezident Ruské federace. V březnu 2012 zvítězil v prvním kole prezidentských voleb. Předtím zastával funkci ruského prezidenta již po dvě funkční období mezi roky 2000–2008. V letech 1985–1990 byl činný jako agent KGB ve Východním Německu. Od roku 1998 do roku 1999 působil jako ředitel Federální služby bezpečnosti. V letech 1999–2000 a pak 2008–2012 vykonával funkci předsedy vlády.

čínský politik, od listopadu 2012 generální tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Číny a od března 2013 čínský prezident a předseda Ústřední vojenské komise. Z titulu své funkce je členem stálého výboru politbyra Ústředního výboru Komunistické strany Číny.