americký ekonom, profesor Kolumbijské univerzity. Je nositelem Medaile Johna Batese Clarka (1979) a Nobelovy ceny za ekonomii (2001). Zastával funkci viceprezidenta a hlavního ekonoma Světové banky. Zabývá se zejména problematikou ekonomického rozvoje a globalizačních procesů ve světové ekonomice. V širším povědomí je znám jako kritik činnosti mezinárodních institucí (zejména Světové bankysdružení dvou specializovaných organizací Organizace spojených národů (OSN), které zajišťují finanční a technickou pomoc rozvíjejícím se zemím s cílem snížit chudobu a zlepšit životní podmínky na celém světě. Tvoří ji Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj(International Bank for Reconstruction and Development – IBRD), která pomáhá středně bohatým a chudým (ale solventním) zemím v ekonomickém růstu, a Mezinárodní asociace pro rozvoj (International Development Association – IDA), která se snaží zabezpečit dostupnost finančních prostředků pro nejchudší země světa, obvykle formou grantů, bezúročných či nízkoúročných půjček. More a Mezinárodního měnového fondu) a neoliberálních ekonomů (dle jeho slov „tržních fundamentalistů“). Ekonomům a politikům v České republice a ostatních (post)tranzitivních ekonomikách je znám jako kritik „šokové terapie“ transformace ekonomiky a metody kupónové privatizace. V roce 2000 zakládá při Kolumbijské univerzitě Iniciativu pro politický dialog (IPD – Initiative for Policy Dialogue), think tank zaměřený na otázky mezinárodního rozvoje. V České republice působí na institutu CERGE-EI.