legendární afghánský politik a vojevůdce tádžického původu, člen strany umírněného islamisty profesora Burhanuddína Rabbáního.

Saúdskoarabský politik, který byl ministr ropy a minerálních zdrojů od roku 1962 do roku 1986 a ministr v Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) na 25 let.

americký demokratický politik, bývalý viceprezident USA za prezidentství Billa Clintona, senátor a neúspěšný kandidát na prezidenta ve volbách roku 2000. Společně s Mezivládním panelem pro klimatické změny (IPCC) je držitelem Nobelovy ceny míru za rok 2007.

sovětský politik, funkcionář Komunistické strany Sovětského svazu. Byl členem ÚV KSSS (1939–1980), kandidátem politbyra (1946–1948, 1952–1953, 1957–1960), členem politbyra (1948–1952, 1960–1980). V letech 1964 až 1980 byl předsedou Rady ministrů Sovětského svazu, tj. vlády SSSR.

bývalý německý politik (SPD) a autor několika politických knih. Od 1976 do 1980 byl parlamentním státním tajemníkem u spolkového ministra obrany, předtím, než byl v kabinetu Helmut Schmidt až do roku 1982 spolkového ministra pro výzkum a technologii. Ve svých pozdějších publikacích, zejména o teroristických útocích 11. září 2001, rozšiřoval konspirační teorie.

ukrajinský politik. Po svržení režimu prezidenta Viktora Janukovyče byl jmenován tajemníkem Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny

německá křesťanskodemokratická politička a současná kancléřka Spolkové republiky Německo, první žena v tomto úřadu. První vládu takzvané velké koalice CDU/CSU a SPD vedla od 22. listopadu 2005 do 28. října 2009. Po volbách do Spolkového sněmu roku 2009 se stala podruhé kancléřkou černo-žluté vlády, tentokrát v čele koalice CDU/CSU a FDP.

Afghánský politik, který byl v roce 1979 instalován jako prezident Afghánistánu SSSR. Karmal se narodil v Kamari a vzdělával se na univerzitě v Kábulu. Když vznikla Lidová demokratická strana Afghánistánu (PDPA), stal se Karmal jedním z vedoucích členů, který Marxněmecký filosof, politický publicista, kritik klasické ekonomie, teoretik dělnického hnutí, socialismu a komunismu. Mezi jeho nejznámější díla patří Ekonomicko-filosofické rukopisy, Komunistický manifest a nedokončený Kapitál. Akbar Khyber představil marxismu během jeho uvěznění za aktivity považované vládou za příliš radikální.

americký konzervativní politik, republikánský kandidát na prezidenta ve volbách v roce 1964.

Americký politik sloužící jako demokratický člen sněmovny reprezentantů Spojených států od roku 1997. V současné době zastupuje 30. kongresovou čtvrť Kalifornie v údolí San Fernando v Los Angeles County. Předtím zastupoval 24. a 27. kongresový stát státu, který se nachází v okrese Los Angeles.

vydavatel novin a demokratický politik z Lynchburgu, Virginie. zastupoval Virginii v obou kongresových státech a sloužil jako ministr financí Spojených států pod prezidentem Woodrowem Wilsonem28. prezident Spojených států amerických.. Hrál důležitou roli při vytváření amerického finančního regulačního systému, který pomáhá založit Federální rezervní systémcentrální bankovní systém Spojených států amerických. FED je neziskovu společností, která není nikým formálně vlastněna (spíše se jedná o nezávislou státní instituci). Akcie nejsou jako akcie soukromých společností, akcie FED vlastní 12 neziskových Regionálních federálních rezervních bank, které založila vláda USA. Stát má k FED přímý přístup skrze volbu vedení společnosti jednou za 14 let, tím je zachována politická nezávislost a Federální pojišťovnu pojištění vkladů.

Kongresman Spojených států z 6. Kongresové čtvrti Minnesoty v letech 1907 až 1917. Byl proti americkému vstupu do první světové války, stejně jako 1913 Federálního rezervního zákona. Je známý jako otec slavného letce Charlese Lindbergha.

Americký politik, který sloužil jako senátor Spojených států z Nebrasky od roku 1997 do roku 2009 a jako 24. ministr obrany Spojených států od roku 2013 do roku 2015 v Obamově administrativě.

bývalý člen Rady guvernérů Federálního rezervního výboru Spojených států amerických od 28. ledna 2009, v němž působil jako předseda Rady pro zkoušení spolkových finančních institucí (FFIEC)

první izraelský premiér; tuto funkci zastával s přestávkou po třináct let. Ben Gurionovo nadšení sionismem vyvrcholilo v roli, kterou sehrál při založení Izraele. Poté, co jej vedl k vítězství během války za nezávislost, pomáhal založit státní instituce a dohlížel nad absorpcí statisíců Židů z celého světa. Někdejší sionistický vůdce zastával čelné státní funkce a po odchodu z politického života v roce 1970 se přesunul do kibucu Sde Boker, kde žil až do své smrti. Posmrtně byl Ben Gurion časopisem Time zařazen mezi 100 nejvýznamnějších lidí století

americká demokratická politička. V roce 1951 vystudovala Convent of the Sacred Heart High School a v roce 1955 získala titul B.A. na Stanfordově univerzitě. V letech 1978-1988 byla starostkou San Francisca a od roku 1992 je senátorkou za stát Kalifornie v Senátu USA.

Americký politik a člen republikánské strany. Stal se prvním válečným veteránem z Iráku nebo Afghánistánu, který sloužil v Kongresu USA. Od roku 2014 byl jedním ze 17 veteránů irácké války, kteří působili v Sněmovně reprezentantů USA.

byl v letech 1970–1974 předsedou vlády Velké Británie za Konzervativní stranu.

izraelský politik, bývalý předseda vlády a předseda Strany práce. V minulosti zastával řadu ministerských postů v izraelské vládě (namátkou ministra obrany, ministra zahraničních věcí, vnitra, školství atd.).

americký politik, který zastával post ministra spravedlnosti ve vládě prezidenta Baracka Obamy, mezi 2009-2015. Byl to vůbec první Afroameričan v této pozici. V minulosti působil jako soudce Nejvyššího soudu pro Washington, D.C., federální žalobce a náměstek ministra spravedlnosti. Při prezidentských volbách v roce 2008 působil jako právní poradce demokratického kandidáta Baracka Obamy. Byl rovněž jedním ze tří členů komise, která vybrala tehdejšího senátora Joe Bidena, jako kandidáta na viceprezidenta.

Britský konzervativní politik.

Britský labouristický politik, který sloužil jako zástupce předsedy labouristické strany od roku 1960 do roku 1970, a také na několika postách kabinetu, včetně ministra zahraničí během labouristické vlády šedesátých let. Byl vedoucím pravicového odborového svazu labouristické strany a účinným volebním aktivistou.

britský politik. Byl předsedou labouristické strany (od 24. června 2007 do 11. května 2010) a předsedou vlády (od 27. června 2007 do 11. května 2010). Předtím v letech 1997–2007 zastával funkci ministra financí.

politik v Afghánistánu. Je bývalým guvernérem provincie Nangarhar ve východním Afghánistánu. Předtím působil jako guvernér provincie Kandahár, počátkem 90. let a od roku 2001 do roku 2003. Od října 2013 Sherzai odstoupil z funkce guvernéra a formálně se hlásil jako kandidát na prezidentské volby v Afghánistánu v roce 2014.

britský politik. V letech 1964–1970 a 1974–1976 zastával úřad předsedy vlády za labouristickou stranu.

Ghanský politik a inspektor kvantity.

americká politička, členka Demokratické strany; bývalá první dáma USA za vlády Billa Clintonaamerický demokratický politik, který byl v letech 1993–2001 v pořadí 42.  prezidentem Spojených států, historicky druhým, jenž podstoupil proces impeachmentu , tedy odvolání z funkce. (1993-2001), senátorka USA za stát New York (2001-2009) a ministryně zahraničních věcí Spojených států amerických ve vládě Baracka Obamy (2009-2013).

Americký vzdělávací reformátor a politik věnující se podpoře veřejného vzdělávání. Sloužil v Massachusetts ve státním zákonodárství (1827-1837). V 1848, po veřejné službě jako tajemník státu Massachusetts státní vzdělání, Mann byl zvolen do domu zástupců Spojených států

britský politik, v letech 1976–1979 zastával úřad předsedy vlády.

palestinský politik, předseda Organizace pro osvobození Palestiny a prezident Palestinské autonomie. Společně se Šimonem Peresem a Jicchakem Rabinem obdržel v roce 1993 Nobelovu cenu za mír.

senior senátor Spojených států z Oklahomy a člen republikánské strany známý tím, že popírá globální oteplování. Podporuje ústavní novelu, která zakazuje manželství stejného pohlaví, a navrhl pozměňovací návrh, aby se angličtina stala národním jazykem Spojených států.

Americký politik, který sloužil jako 53. předseda senátu zástupců Spojených států od roku 2011 do roku 2015. Členem republikánské strany byl BoehnerAmerický politik, který sloužil jako 53. předseda senátu zástupců Spojených států od roku 2011 do roku 2015. Členem republikánské strany byl Boehner zástupcem USA z 8. okresního kongresu v Ohiu, který sloužil od roku 1991 do roku 2015. Okres zahrnoval několik venkovských a příměstských oblastí poblíž Cincinnati a Daytonu. zástupcem USA z 8. okresního kongresu v Ohiu, který sloužil od roku 1991 do roku 2015. Okres zahrnoval několik venkovských a příměstských oblastí poblíž Cincinnati a Daytonu.

americký politik a od února 2013 do ledna 2017 ministr zahraničí Spojených států. V letech 1985–2013 zastával úřad senátora za stát Massachusettsa poslední čtyři roky v něm působil jako předseda zahraničního výboru.

americký republikánský politik, senátor za stát Arizona a veterán války ve Vietnamu. V roce 2008 byl republikánským kandidátem pro prezidentské volby, které nakonec vyhrál jeho protikandidát Barack Obama.

římský vojevůdce a politik a jeden z nejmocnějších mužů antické historie. Sehrál klíčovou roli v procesu zániku římské republiky a její transformace v monarchii. Z jeho jména pochází titul caesar a odvozené císař (rusky car, německy Kaiser, dánsky kejser, polsky cesarz aj.), kterým ale sám Caesarřímský vojevůdce a politik a jeden z nejmocnějších mužů antické historie. Sehrál klíčovou roli v procesu zániku římské republiky a její transformace v monarchii. Z jeho jména pochází titul caesar a odvozené císař (rusky car, německy Kaiser, dánsky kejser, polsky cesarz aj.), kterým ale sám Caesar nebyl; prvním římským císařem se stal až jeho prasynovec a adoptivní syn Augustus nebyl; prvním římským císařem se stal až jeho prasynovec a adoptivní syn Augustus

Ghanský diplomat a politik. Studoval v Británii, kde se stal pokladníkem Západoafrického národního sekretariátu a jednatelem pro Západoafrickou studentskou unii. Jako první ministr školství a sociálních věcí z roku 1951 působil jako ministr zahraničních věcí dvakrát ve vládě Kwame Nkrumahafrický protikoloniální vůdce, zakladatel a první prezident moderního ghanského státu a jeden z nejvlivnějších panafrikanistů 20. století. a byl vedoucí osobou v vládnoucí Lidové straně úmluvy

Ghanský politik a ministr financí v ghanské vládě Kwarne Nkrumahaafrický protikoloniální vůdce, zakladatel a první prezident moderního ghanského státu a jeden z nejvlivnějších panafrikanistů 20. století. v letech 1954 až 1961. Byl známý populárně jako „Afro Gbede“

Republikánský člen Sněmovny reprezentantů z Pensylvánie ve Spojených státech, který sloužil od roku 1915 do roku 1935. Bankovní obchodník byl oponentem Federálního rezervního systémucentrální bankovní systém Spojených států amerických. FED je neziskovu společností, která není nikým formálně vlastněna (spíše se jedná o nezávislou státní instituci). Akcie nejsou jako akcie soukromých společností, akcie FED vlastní 12 neziskových Regionálních federálních rezervních bank, které založila vláda USA. Stát má k FED přímý přístup skrze volbu vedení společnosti jednou za 14 let, tím je zachována politická nezávislost a byl hlavním sponzorem zákona McFadden z roku 1927, který omezil banky na pouze otevřené pobočkové banky uvnitř státu, ve kterém byla umístěna hlavní pobočka.

britská politička, předsedkyně britské vlády a vůdkyně Konzervativní strany. Byla první ženou ve funkci britského premiéra a setrvala v ní déle než všichni její předchůdci ve 20. století.

Britský akademik a politik labouristické strany. Před vstupem do politiky byl přednášejícím v sociální správě na univerzitě v Essexu a na univerzitě v Yorku. Byl poslancem parlamentu od roku 1970 až do své smrti, pro Oldham West a Oldham West a Royton.

gruzínský, později ukrajinský politik. 26. července 2017 mu bylo ukrajinské občanství, kterého nabyl v roce 2015, dekretem prezidenta Petra Porošenka opět odňato.

Americký politik, který od roku 1985 působil jako senior senátor Spojených států z Kentucky. Členem republikánské strany je od 3. ledna 2015 dodnes poslancem většinového senátu. Předtím působil jako vedoucí menšiny od roku 2007 do roku 2015. On je druhý Kentuckian, který vede jeho stranu v Senátu.

íránský politik, zastávající v letech 1951–1953 funkci předsedy vlády.

americký státník a politik.

prominentní americký politik a vůdce republikánské strany v senátu Spojených států, kde sloužil od roku 1881 do roku 1911. Do roku 1890 byl jedním z klíčových republikánů „velkých čtyř“, kteří velkou měrou ovládali hlavní rozhodnutí Senátu spolu s Orville H. Platt, William B. Allison a John Coit Spooner.

ukrajinský politik, od roku 2004 předseda ukrajinské nacionalistické a krajně pravicové politické strany Všeukrajinské sdružení „Svoboda“.

Ukrajinský politik, který je bývalým členem Nejvyšší rady a vůdcem nacionalistické krajně pravicové strany Svoboda. Dříve byl zvolen radou Rady Lvovské oblasti na druhém zasedání.

ukrajinský politik. V březnu 2010 byl krátce prozatímním předsedou vlády. Stal se jím z pozice 1. místopředsedy vlády poté, co parlament vyslovil nedůvěru dosavadní premiérce Julii Tymošenkové a ta podala 3. března 2010 demisi. Jeho nástupcem v této funkci se již 11. března 2010 stal někdejší ministr financí a dvojnásobný prozatímní premiér Ukrajiny Mykola Azarov.

ukrajinský politik. V březnu 2010 byl krátce prozatímním předsedou vlády. Stal se jím z pozice 1. místopředsedy vlády poté, co parlament vyslovil nedůvěru dosavadní premiérce Julii Tymošenkové a ta podala 3. března 2010 demisi.

anglický vojenský a politický představitel. Známý je především pro angažovanost ve vytvoření anglické republiky a jeho roli jako lorda protektora Anglie, Skotska a Irska. Byl jedním z vojenských velitelů, kteří přispěli k porážce královského vojska v občanské válce.

vévoda z Lauenburgu, byl jeden z nejvýznamnějších politiků 19. století a budovatel sjednoceného Německa. Byl první ministr (tj. premiér) Pruska (1862–1890) a první v řadě německých kancléřů (1871–1890). Jeho nekompromisní přístup k řešení politických problémů a autoritativní vystupování vůči sněmu mu vyneslo přezdívku Železný kancléř.

konžský politik, vůdčí osobnost národního osvobozeneckého hnutí v bývalém Belgickém Kongu a později první předseda vlády nově vyhlášené Konžské republiky (nynější Demokratická republika Kongo), od června do září 1960.

americký demokratický politik, od 16. května 2011 je starostou Chicaga. Od 20. ledna 2009 do 1. října 2010 byl ředitelem kanceláře Bílého domu. V letech 2003 až 2009 byl kongresmanem americké Sněmovny reprezentantů za stát Illinois.

americký politik, člen Republikánské strany, která je v Pensylvánii zastoupená v obou komorách kongresu. V roce 1990 byl poprvé zvolen do Sněmovny reprezentantů a v roce 1994 do Senátu. Všeobecná politická nespokojenost s Georgem Bushem a válkou v Iráku vedly k jeho prohře ve volbách do kongresu v roce 2006 a jeho odchodu ze senátu.

americký politik, jeden ze dvou mladších bratrů prezidenta USA Johna F. Kennedyho, který jej jmenoval do své vlády jako ministra spravedlnosti. Robert F. Kennedy úzce se svým bratrem spolupracoval během invaze v Zátoce sviní a Karibské krize.

jeden z prvních dvou amerických senátorů z Oklahomy. V letech 1907-1925 působil v Senátu.

Do politiky vstoupil jako federalista, ale pak se stal jacksonovským demokratem. Byl ministr spravedlnosti v Marylandu (1827–1831), ministr spravedlnosti USA (1831–1833), dočasný ministr války (1831), dočasný ministr financí (1833–1834).

americký lékař a republikánský politik. Lékařské vzdělání získal na Gettysburg College a Duke University v letech 1957 resp. 1961 a během své vojenské služby, kterou v 60. letech absolvoval, pracoval jako chirurg u letectva.

Americký politik, který sloužil jako senátor Spojených států z Gruzie (1972–1997) jako člen Demokratické strany. Po odchodu z Kongresu Nunn spoluzaložil iniciativu Nuclear Threat Initiative (NTI), charitativní organizaci zabývající se prevencí katastrofických útoků s jadernými, biologickými a chemickými zbraněmi, v které byl spolupředsedou.

současný premiér (předseda Rady ministrů) Autonomní republiky Krym. Své funkce se ujal dne 27. února 2014, poté co jej parlament v hlavním městě Krymu Simferopolu zvolil na místo dosavadního předsedy vlády Anatolyje Mohyljeva

současný premiér (předseda Rady ministrů) Autonomní republiky Krym. Své funkce se ujal dne 27. února 2014, poté co jej parlament v hlavním městě Krymu Simferopolu zvolil na místo dosavadního předsedy vlády Anatolyje Mohyljeva

Ukrajinský politik, poslanec ukrajinského parlamentu, zástupce vedoucího frakce opozičního bloku v Verhovenské radě.

ukrajinský politik, jeden z vůdců ukrajinského národního hnutí na západní Ukrajině v letech 1941-1959 a předseda OUN a později i UPA (banderovci), která během a po skončení II. světové války bojovala za vytvoření Ukrajinského státu. Banderaukrajinský politik, jeden z vůdců ukrajinského národního hnutí na západní Ukrajině v letech 1941-1959 a předseda OUN a později i UPA (banderovci), která během a po skončení II. světové války bojovala za vytvoření Ukrajinského státu. Bandera je stále považován za kontroverzní osobnost, některými považován za národního hrdinu a jinými za válečného zločince. je stále považován za kontroverzní osobnost, některými považován za národního hrdinu a jinými za válečného zločince.

Americký politik, který sloužil jako senátor Spojených států z Massachusetts více než čtyřicet let od roku 1962 až do své smrti v roce 2009. Člen Demokratické strany byl druhým nejvyšším členem senátu, když zemřel a je čtvrtým nejdelším – nepřetržitě sloužícímu senátorovi v dějinách Spojených států, který tam sloužil téměř 47 let.

Řecký politik a vedoucíh člen Panhellenického socialistického hnutí. Místopředseda vlády Řecka, zodpovědný za koordinaci Rady vlády pro zahraniční věci a obranu (KYSEA) a nový výbor pro hospodářskou a sociální politiku od roku 2009 do roku 2012

Černohorský ekonom, profesor, politik a spoluvlastník Univerzity Donja Gorica.

Ukrajinský politik. Prominentní ukrajinský disident v Sovětském svazu byl zatčen několikrát v šedesátých a sedmdesátých letech kvůli politickým názorům. Dlouholetým zastáncem ukrajinské nezávislosti byl jedním z nejvýznamnějších politických osobností konce 80. let a počátku devadesátých let, kteří vydláždili cestu současné Ukrajiny k její nezávislosti.

ukrajinský politik, od roku 2014 starosta Kyjeva a bývalý boxer. Jedná se o staršího bratra Volodymyra Klyčka (známý jako Vladimir Kličkoukrajinský politik, od roku 2014 starosta Kyjeva a bývalý boxer.), taktéž známého boxera

ukrajinský politik, od roku 2014 starosta Kyjeva a bývalý boxer.

Ukrajinský a ruský politik, který je hlavním konzultantem ruské státní společnosti Rostec. Předtím působil jako ukrajinský ministr vnitra  od 7. listopadu 2011 do doby, než byl ukrajinský parlament dne 21. února 2014 pozastaven plnit povinnosti. V této funkci byl vedoucím ukrajinské národní policejní služby Militsiya.

Ukrajinský a ruský politik, který je vedoucím poradcem ruské státní korporace Rostec. Předtím zastával funkci ukrajinského ministra vnitra, a to od 7. listopadu 2011 do 21. února 2014, kdy byl ukrajinským parlamentem suspendován z funkce krátce poté, co podepsal dekret povolující použití ostré munice proti demonstrantům. V této funkci stál v čele ukrajinské národní policejní služby Milice.

komunistický politik a revolucionář, vůdce Bolševické strany, první předseda vlády Sovětského Ruska (1917–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1924). Byl teoretikem leninismu, který definoval jako adaptaci marxismu v období imperialismu.

Americký konzervativní odborník, politik a politický teoretik, který v letech 1985 až 1988 působil jako ministr školství pod vedením prezidenta Ronalda Reagana40. prezident Spojených států amerických (1981–1989) a 33. guvernér Kalifornie (1967–1975). Než vstoupil do politiky, pracoval jako herec.

Irský narozený farmář a politik z Westmoreland County, Pennsylvania. Sloužil v obou státech zákonodárného sboru a zastupoval Pennsylvánie v Americkém domě od roku 1791 do roku 1799 a od roku 1803 do roku 1817. Do konce své kariéry byl nejdelším poslancem a byl první, čestný titul „Otec domu“.

Americký matematik, inženýr, podnikatel a státní úředník, který byl ministrem obrany Spojených států od 3. února 1994 do 23. ledna 1997 za prezidenta Billa Clintonaamerický demokratický politik, který byl v letech 1993–2001 v pořadí 42.  prezidentem Spojených států, historicky druhým, jenž podstoupil proces impeachmentu , tedy odvolání z funkce.. Působí jako ředitel projektu preventivní obrany. Je odborníkem na zahraniční politiku USA, národní bezpečnost a kontrolu zbraní. V roce 2013 založil projekt Williama J. Perryho, neziskovou snahu vzdělávat veřejnost o současných nebezpečích jaderných zbraní.