teoretický fyzik, jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob. Často je označován za největšího vědce 20. století, případně spolu s Newtonem za nejvýznamnějšího fyzika vůbec. Mezi jeho příspěvky fyzice patří speciální teorie relativity(1905), myšlenka kvantování elektromagnetického pole a vysvětlení fotoefektu (1905), vysvětlení Brownova pohybu(1905) a snad nejvíce obecná teorie relativity (1915), která doposud nejlépe popisuje vesmír ve velkých měřítkách.

vlivný a kontroverzní jaderný stratég během studené války. Ve společnosti RAND Corporationprestižní americká výzkumná instituce, jejímž posláním je "hledat řešení důležitých společenských problémů, které napomohou společnostem po celém světě být bezpečnější, zdravější a více prosperující". More zkoumal, jaké postoje mají mít strategické jaderné síly USA, aby odrazily možné formy sovětské agrese v jaderné armádě způsobem, který byl věrohodný, nákladově efektivní a kontrolovatelný

účastník ruské revoluce v roce 1905, průkopník vědeckého managementu v Rusku, odborový aktivista a avantgardní básník.

Americký jaderný fyzik, který byl administrátorem v Oak Ridge National Laboratory (ORNL) během projektu Manhattan a po něm. Přišel do Oak Ridge v Tennessee v roce 1945 a zůstal tam až do své smrti v roce 2006. Jako první použil termín „Faustian bargain“ k popisu jaderné energie.

Ruský fyzik, ředitel Kurčatova Institutu, akademik (od roku 1953) a prezident Akademie věd SSSR (1975-1986). Do konce svého života se stal třetím nejvíce vyznamenaným mužem v Sovětském svazu.

Bengálsko-americký mikrobiolog, vědec a badatel, nejvíce pozoruhodný pro svou práci v řízeném vývinu a jeho roli při vývoji geneticky modifikovaného organismu s využitím plazmidového přenosu při práci v Genetickém inženýrství, jehož patent vedl k orientačnímu případu Nejvyššího soudu, Diamond versus ChakrabartyBengálsko-americký mikrobiolog, vědec a badatel, nejvíce pozoruhodný pro svou práci v řízeném vývinu a jeho roli při vývoji geneticky modifikovaného organismu s využitím plazmidového přenosu při práci v Genetickém inženýrství, jehož patent vedl k orientačnímu případu Nejvyššího soudu, Diamond versus Chakrabarty. More.

britský přírodovědec a zakladatel evoluční biologie. Evoluční teorii opíral o přírodní výběr a pohlavní výběr.

Americký elektrotechnik a odborník na jadernou energii.

Britský jaderný inženýr a vedoucí stavby Calder Hall, první velké komerční jaderné elektrárny na světě.

britský přírodovědec, popularizátor, režisér, scenárista a dokumentarista. Jeho obličej i hlas jsou již přes 60 let spjaty s popularizací přírodních krás celého světa. Jeho nejznámějším dílem je devět sérií o různorodosti života na Zemi

americká bioložka zabývající se studiem života goril horských. Po setkaní se známým primatologem Louisem Leakeym při cestě po Africe v roce 1963 se rozhodla studovat život gorily horské v pohoří Virunga.

novozélandský fyzik. Bývá považován za zakladatele jaderné fyziky. Zkoumal radioaktivní rozpad chemických prvků, navrhl koncept poločasu rozpadu a záření vzniklá rozpadem prvků rozdělil na α, β a γ.

Americký biolog na univerzitě v Gruzii známý pro svou průkopnickou práci na ekosystémové ekologii. On a Howard T. OdumAmerický ekolog. Je známý svou průkopnickou prací v ekosystémové ekologii a za své provokativní návrhy na dodatečné termodynamické zákony, které informoval o své práci na teorii obecných systémů. More napsali populární ekologickou učebnici Základy ekologie publikovaná v roce 1953. Odum School of Ecology je jmenována na jeho počest.

Rakouský americký fyzik a emeritní profesor vědy o životním prostředí na univerzitě ve Virginii. Studoval jako atmosférický fyzik a je známý svou prací v oblasti kosmického výzkumu, znečištění atmosféry, raketové a satelitní techniky, jeho dotazování na souvislost mezi zářením UV-B a melanomem a mezi CFC a stratosferickým ozonem, veřejné ohrožení zdravotních rizik pasivního kouření a jako obhájce popření klimatických změn.

Britský fyzik a vlivný vědecký poradce britské vlády od počátku čtyřicátých let do počátku padesátých let, zvláště u Winstona Churchillabritský politik, premiér Spojeného království v letech 1940–1945 a 1951–1955. Také spisovatel (Nobelova cena za literaturu 1953), historik, žurnalista, voják a zákonodárce. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších státníků 20. století More. V době druhé světové války obhajoval „bombardování“ nebo „strategické bombardování“ německých měst a civilních domovů tím, že falešně informoval Winstona Churchillabritský politik, premiér Spojeného království v letech 1940–1945 a 1951–1955. Také spisovatel (Nobelova cena za literaturu 1953), historik, žurnalista, voják a zákonodárce. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších státníků 20. století More o studii o psychologickém dopadu německého Birminghamského Blitzu a Hull Blitz na místní obyvatele.  Také pochyboval o sofistikovanosti nacistické technologie radaru a existenci jeho zbraňovém raketovém programu „V“ .

anglický radiochemik, který spolu s Ernestem Rutherfordem dokázal, že radioaktivita je způsobena jadernou přeměnou prvků. Také prokázal existenci izotopů některých radioaktivních prvků. Získal Nobelovu cenu za chemii za rok 1921.

Americký genetik zabývající se populací .Původně fyzikální chemik a později vědecký novinář, přestěhoval se do Londýna v roce 1967, kde pracoval v teoretické biologii u laboratoře Galton a činil tři důležité příspěvky: nejprve změnil práci W.D. Hamiltona na rodový výběr s novou cenovou rovnicí, která obhájila skupinu výběr; za druhé, zavedení (s Johnem Maynardem Smithem) konceptu evolučně stabilní strategie (ESS), ústřední koncepci v teorii herdisciplína aplikované matematiky, která analyzuje široké spektrum konfliktních rozhodovacích situací, které mohou nastat kdekoliv, kde dochází ke střetu zájmů. Herně-teoretické modely se pak snaží tyto konfliktní situace nejen analyzovat, ale sestavením matematického modelu daného konfliktu a pomocí výpočtů se snaží nalézt co nejlepší strategie pro konkrétní účastníky takových konfliktů. Teorie her se uplatňuje v mnoha oblastech lidské činnosti od politologie a válečnictví přes ekonomii a sociologii až po biologii a psychologii. More; a za třetí formalizovat Fisherovu základní větu o přirozeném výběru.

americký jaderný chemik. Za objevy transuranůzískal spolu s Edwinem Mattisonem McMillanem roku 1951 Nobelovu cenu (byl objevitelem všech transuranů až do čísla 102). V otázkách vědy a výchovy radil devíti americkým prezidentům. Ještě za jeho života byl po něm pojmenován chemický prvek s protonovým číslem 106 – seaborgium.

švédský vědec, který se vyjádřil k environmentálním problémům: „Stojíme před možností lidské tragédie globálních rozměrů, pokud nebudeme omezovat naše současné aktivity. Měli bychom počkat, než se katastrofa uskuteční předtím, než přijmeme opatření?“

Rakouský neurolog a psychoanalytik známý pro svou účast na založení Muzea Sigmunda Freudalékař-neurolog, psycholog a zakladatel psychoanalýzy. Vytvořil psychoterapeutickou metodu založenou na volných asociacích pacienta, vytvoření přenosového vztahu s ním a na interpretaci jeho promluv, snů, přenosových emocí a odporu během terapie. More v roce 1971 a jeho dalšího vývoje. Spoluzakladatel Společnosti Sigmunda Freudalékař-neurolog, psycholog a zakladatel psychoanalýzy. Vytvořil psychoterapeutickou metodu založenou na volných asociacích pacienta, vytvoření přenosového vztahu s ním a na interpretaci jeho promluv, snů, přenosových emocí a odporu během terapie. More.

francouzský fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku v roce 1903 za objev přirozené radioaktivity.

Americký ekolog. Je známý svou průkopnickou prací v ekosystémové ekologii a za své provokativní návrhy na dodatečné termodynamické zákony, které informoval o své práci na teorii obecných systémů.

profesor botaniky na univerzitě Wisconsin-Madison, který je nejlépe známý pro své objevy v domestikaci kukuřice. Vyrostl v Brně v Československu a v lednu 1939 emigroval do Spojených států, jen několik týdnů před nacistickou invazí do Československa v březnu 1939. Jeho otec Hugo Iltis, učitel na brněnském gymnáziu, byl botanik a genetik. Byl prvním životopiscem Gregora Mendela a hlasitý oponent nacistické eugeniky.

americký vědec a spisovatel. V současnosti je profesorem geografie a fyziologie na UCLA. Proslavil se populárně-naučnými knihami Třetí šimpanz, Osudy lidských společností a Kolaps.

americký vědec a výzkumník, zakladatel systémové dynamiky a průkopník v oblasti kybernetiky a počítačů.

významná rakouská fyzička působící v oboru jaderné fyziky a radioaktivity.

Výzkumník a vývojář počítačové grafiky. Je spoluzakladatelem a hlavním vědcem Pixar Animation Studios. Je spoluautorem renderovacího algoritmu Reyes a je jedním z autorů softwaru PhotoRealistic RenderMan, který implementuje Reyes a renderuje všechny filmy společnosti Pixar.

významná francouzská vědkyně polského původu. Většinu svého života strávila ve Francii, kde se zabývala výzkumy v oblasti fyziky a chemie. K jejím největším úspěchům patří:

• teorie radioaktivity
• technika dělení radioaktivních izotopů
• objev dvou nových chemických prvků: radia a polonia.

Vedoucí laboratoře neurověd v Národní institutu pro stárnutí Intramural Research Program Národní institut pro stárnutí. Je také profesorem neurologie na Univerzitě Johns Hopkins.

Americký antropolog, profesor antropologie na univerzitě v Missouri v Kolumbii a člen Národního akademie věd. Je známý svou dlouhodobou etnografickou polní prací mezi Yanomamö, společností domorodců z Amazonie, ve kterém využíval evoluční přístup k pochopení společenského chování, pokud jde o genetickou příbuznost.

německý chemik, který v roce 1944 obdržel Nobelovu cenu za chemii. Je považován za průkopníka v oblasti radioaktivity a radiochemie a Glennem T. Seaborgem označen za otce jaderné chemie.

francouzský fyzik a chemik, manžel Marie Curie-Skłodowské. V roce 1903 obdržel společně se svojí ženou a Henri Becquerelem Nobelovu cenu za fyziku za výzkum přirozené radioaktivity.

Americký entomolog, ekologický toxikolog a chemický ekolog zaměřením na hmyz.

americký teoretický fyzik, nejznámější svou účastí v projektu Manhattan, kde řídil vývoj první jaderné zbraně v tajné laboratoři v Los Alamos v Novém Mexiku

Americký fyzik, který je obecně připočítán jako otec neutronové bomby.

britský teoretický fyzik a jeden z nejznámějších vědců vůbec. Významně přispěl zejména k různým oborům kosmologie a kvantové gravitace a v letech 1979 až 2009 zastával post lukasiánského profesora matematiky na Univerzitě v Cambridgi.

Americký fyzik. Mezi vědci, Jones stal se známý pro jeho dlouhý výzkum mion-katalyzované fúze a geo-fusion. Jones je také známý pro svou asociaci s teorií spiknutí z 11. září

Americký-britský biolog a teoretický ekolog specializující se na vědecký výzkum biologické rozmanitosti a biologie ochrany přírody.

sovětský vědec v oboru anorganické chemie, člen Akademie věd Sovětského svazu. Známým je ovšem především díky funkci vedoucího vyšetřovací komise Černobylské havárie. Jako pracovník Kurčatovova institutu, který navrhl v Černobylu (a jinde v SSSR) používaný RMBK reaktor, znal rozsah a důsledky Černobylské katastrofy už v době, kdy oficiální místa katastrofu zlehčovala, přesto musel vystupovat v souladu s oficiálním stanoviskem vedení státu.

Vedoucí oddělení fyzikálních věd společnosti Rand Corporationprestižní americká výzkumná instituce, jejímž posláním je "hledat řešení důležitých společenských problémů, které napomohou společnostem po celém světě být bezpečnější, zdravější a více prosperující". More před svým jmenováním do první komise pro jadernou regulaci (NRC) v prosinci 1974.

Podílel se na práci na vytvoření první světové jaderné elektrárny (Obninsk) a dalších reaktorových zařízeních pro energetické a speciální účely. Vypracoval některé nové ekonomické kategorie, které tvoří základ metodiky ekonomiky jaderných elektráren a zatížení jaderných reaktorů. Inicioval práce na zpracování studií proveditelnosti a vliv nových typů jaderných reaktorů pro energeticky náročné průmyslové technologie v některých tradičních průmyslových odvětví a energetiky. – hutnictví, chemie, dálkové vytápění apod. po Černobylské havárii a to zejména po rozpadu SSSR.  Pracoval na tématech se zaměřením na sociální, ekonomicko-geografické a další faktory vlivu na jadernou energii, jakož i zvláštnosti její existence a rozvoje v přírodních a klimatických podmínkách a účast na nových energeticky-ekonomických procesech ve světě.